Ciudad Juárez
Ciudad Juárez je největší město mexického státu Chihuahua a celého severního Mexika. Leží na samé hranici se Spojenými státy; hranici tvoří řeka Río Grande, která dělí Juárez od texaského města El Paso. V roce 2005 mělo město 1 300 000 obyvatel a bylo tak sedmou největší aglomerací Mexika. Ciudad Juárez je v současnosti nechvalně proslulé jako jedno z nejnebezpečnějších měst světa.
Ciudad Juárez | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 31°44′22″ s. š., 106°29′13″ z. d. |
Nadmořská výška | 1120 m n. m. |
Stát | Mexiko |
stát Mexika | Chihuahua |
obec | Juárez |
Ciudad Juárez | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 188 km² |
Počet obyvatel | 1 301 452 (2008) |
Hustota zalidnění | 6 922,6 obyv./km² |
Etnické složení | Mexičané |
Náboženské složení | převažuje římskokatolické křesťanství, dále různé protestantské církve |
Správa | |
Starosta | José Reyes Ferriz |
Vznik | 1659 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 656 |
PSČ | 32000+ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
Území bylo prozkoumáváno španělskými kolonizátory od přelomu 16. a 17. století. Roku 1659 zde františkáni založili misii Naší Paní z Guadalupe, což je považováno za počátek města, nazvaného zprvu El Paso del Norte. Roku 1865, během francouzské intervence v Mexiku, zde dočasné sídlila republikánská vláda Benita Juáreze, na jehož počest bylo město roku 1888 přejmenováno. V době prohibice ve Spojených státech se město stalo oblíbeným zábavním cílem Američanů a rychle rostlo. Rychlý růst počtu obyvatel pokračuje dodnes.
Kriminalita
Ciudad Juárez je centrem obchodu s drogami. Před rokem 2007 šlo ovšem o relativně bezpečné město. Pak ovšem vypukla válka mezi drogovými kartely (měly ve městě velkou moc). Dealerské skupiny mezi sebou soupeřily a jejich boj vynikal jak počtem obětí (zatímco v roce 2007 došlo v Juárezu k 320 vraždám, v roce 2008 se již jednalo o téměř 1623 lidí a v roce 2010, kdy situace dosáhla svého vrcholu, pak dokonce 3622), tak brutalitou a barbarskostí.[1] Velká část obětí byla z řad tehdy prakticky bezmocné policie. Zejména večerní a noční život ve městě byl paralyzován. Mexická vláda Felipe Calderóna proto vyslala na počátku března 2009 na pomoc městu 2000 vojáků.[2]
Během této periody se velká část obyvatel stěhovala jak do amerického El Pasa tak do jiných měst po celém Mexiku. Ti se ovšem často po poměrně krátké době z různých důvodů (například zcela rozdílnému způsobu života ve Spojených státech) vraceli zpět.
Dalším projevem kriminality v Ciudad Juárez je enormní počet vražd se sexuálním podtextem; za oběť jim padlo přes 500 žen od roku 1993, z nichž polovina byla mladší dvaceti let. Těla jsou zpravidla nalézána na ulicích a předměstích. Většina případů zůstává neobjasněna a místní úřady o ně donedávna neprojevovaly zájem.[3] Teprve po roce 2010 se podařilo závratný počet vražd snižovat.
Zatímco mezi roky 2008 a 2010 bylo město (i celý stát Chihuahua) počítáno mezi nejnebezpečnější lokality v Mexiku, dnešní situace je zcela odlišná. Kriminalita neustále klesá, počty vražd, krádeží aut i únosů jsou oproti roku 2010 řádově nižší. Tohoto úspěchu bylo dosaženo spoluprací občanů (různých místních spolků) a vlády Felipeho Calderóna (jehož protidrogová válka místní krizi vlastně rozpoutala). V roce 2012 došlo ke snížení počtu vražd na 737[4], v roce 2014 už "pouze" 532[5] a čísla i nadále klesají. Únos byl z města takřka vymýcen. Noční život se vrátil do ulic (jeho centrem je bulvár Goméz Morín). Občané nabyli větší důvěry v policii.
Kriminalita Ciudad Juárez byla mimo jiné inspirací románu 2666 chilsko-mexického spisovatele Roberta Bolaña (2004).
Odkazy
Reference
- Human heads sent to Mexico police
- Armáda v Ciudad Juárez. Násilí gangů se přelilo do USA Aktuálně.cz, 5. března 2009.
- Van 75 feminicidios en Juárez este año La Jornada, 29. září 2008.
- http://es.insightcrime.org/ [online].
- http://laopcion.com.mx/ [online].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciudad Juárez na Wikimedia Commons
- (španělsky) Oficiální stránky[nedostupný zdroj]