Ekonomika Nepálu

Nerostné suroviny Nepálu jsou malé a rozptýlené po celé zemi. Nacházejí se zde naleziště uhlí, železné rudy, mědi, kobaltu, pyritu nebo slídy. Říční systém Nepálu poskytuje nesmírný potenciál pro další hydroelektrický rozvoj, který by se při exportu do Indie (hlavní odběratel nepálské energie) mohl stát pilířem zdejší ekonomiky.[9]

Zemědělství zaměstnává většinu nepálské populace, přesto je zemědělská produktivita velmi nízká kvůli nedostatku hnojiv, kvalitních sazenic a technologií. Jelikož velká část obdělávané půdy není zavlažovaná, sklizeň závisí často na rozmarech počasí. Pěstuje se zde hlavně rýže, kukuřice, brambory, cukrová třtina, proso, pšenice. Z hospodářských zvířat se chovají především kozy, ovce, hovězí dobytek a vodní buvoli.[9]

Přibližně jedna třetina celkové rozlohy Nepálu je zalesněna, většina této plochy je ve vlastnictví státu. Export dřeva do Indie představuje důležitý zdroj zahraničního kapitálu. Pily spadající pod Timber Corporation of Nepal, státem vlastněný dřevozpracující podnik, pak zásobují stavebním a truhlářským dřevem celé údolí Káthmándú.[9]

Průmysl v Nepálu patří k menší, nicméně rozvíjející se části ekonomiky. Jedná se většinou o malá odvětví, která jsou založena na zpracování zemědělských produktů. Hlavními centry průmyslu jsou Birātnagar, Birganj nebo Bhairahawā. K významnému odvětví průmyslu patří zpracování jutových vláken. Dále se v Nepálu nachází cukrovary, pily, továrny na zpracování masa. Většina podniků spadá spíše pod soukromý sektor než sektor veřejný.[9]

Stejně jako průmysl, turismus patří v Nepálu k malé, ale neustále se rozvíjející části ekonomiky. Téměř jediným centrem turismu v Nepálu je údolí Káthmándú, kde se nachází hotely a restaurace a které představuje dopravní uzel pro celý Nepál. Dalšími potencionálními centry turismu mohou v budoucnosti být místa jako Pokharā nebo Nārāyani. Hlavním cílem turistů jsou převážně hory. V roce 2018 Nepál navštívili nejvíce turisté z Indie, Číny a Spojených států amerických.[9]

Největším obchodním partnerem Nepálu je Indie, za ní pak následuje Čína a Spojené státy americké. Nepál je kvůli své nevýhodné poloze poměrně závislý na Indii, ve které se nachází přístav v Kalkatě, který je pro Nepál nejbližším místem k moři. Nepál se také pokusil navázat obchodní vztahy se zeměmi jako např. Japonsko, Jižní Korea nebo Pákistán.

Vývoz zboží je pro Nepál značnou nevýhodou, neboť infrastruktura je zde na špatné úrovni. To způsobuje, že Nepál je téměř úplně závislý na Indii, kam vedou pozemní komunikace a železniční dráhy. Jediné letiště se nachází v hlavním městě Káthmándú.[9]

Hlavními dovozními položkami České republiky za rok 2019 byly oděvy a oděvní výrobky, různé potravinové přípravky, maso a droby, reaktory, kotle a mechanické nástroje. Hlavními vývozními položkami ČR za rok 2019 byly imitace perel a drahokamů ze skla, reaktory, kotle, mechanické nástroje, přístroje pro elektrický záznam a reprodukci zvuku a obrazu.[10]

Hlavní oblastí výměny služeb mezi Nepálem a ČR je cestovní ruch. Nepál je díky nádherné himálajské krajině s osmi z deseti nejvyšších hor světa oblíbenou turistickou destinací horolezců a několik českých turistických kanceláří má Nepál ve svém programu buď jako samostatné zájezdy, nebo v kombinaci se zájezdy do Číny anebo Indie. Počty turistů z české strany se ročně pohybují v řádech tisíců.[10]

Obchodní dohoda mezi oběma státy z roku 1983 byla ukončena v souvislosti s přístupem ČR k EU. V lednu 2015 byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem financí Nepálu, která se stala základem pro širší dvoustrannou spolupráci a zároveň založila možnost ustavení Smíšené česko-nepálské komise pro ekonomickou spolupráci. [10]