Ekonomika Irska

Ekonomika Irska patří mezi nejvyspělejší na světě. Dle Mezinárodního měnového fondu má Irsko HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 300 USD (2011) a je tak sedmé na světě. Irsko bylo posledních patnácti letech nejrychleji rostoucí ekonomikou Západní Evropy a bylo označováno keltský tygr. V současnosti je však irská ekonomika značně zasažena světovou ekonomickou krizí.

Ekonomika Irska
Centrum Dublinu
MěnaEuro
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceEU, WTO a OECD
Statistické údaje
Populace 4 963 839 (1. ledna 2020 odhad)[1]
HDP $399 mld. (nominální, 2020)[2]
Změna HDP 26,3% (2015)[3]
HDP podle sektorůSlužby (70,4%), průmysl (28%), zemědělství (1,6%) (odhad 2013)[4]
Inflace (CPI) +0,2% (CPI, září 2017)[5]
Míra chudoby8% (2014) 2015: €10 926/rok či ~$950/měsíc [6]
Pracovní síla 2,22 mil. (Q3 2016)[7]
Pracovní síla podle sektorůSlužby (78%), průmysl (19%), zemědělství (5%) (odhad 2011)
Nezaměstnanost 6% (říjen 2017)[8]
Průměrná hrubá mzda€3 133 / $3 592, mšsíčně (2017-Q1)[9]
Zahraničí
Vývoz $123 mld. (2015)
Dovoz $74 mld. (2015)
Hrubý zahraniční dluh €2 bil.(září 2016)[10]
Veřejné finance
Veřejný dluh $230 mld. (70% HDP 2017)[11]
Příjmy €78 73( $91,3) mld. (31% HDP 2018)[11]
Výdaje €79 265 ($91,9) mld. (31,2% HDP 2018)[11]

Ekonomický vývoj

Keltský tygr

Od začátku 90. let 20. století zažilo Irsko ekonomický zázrak. Díky nízké korporátní dani (12,5 %) a investičním pobídkám nadnárodních společností Apple, Dell, Google či Microsoft, které si v Irsku zřídily svá sídla, dokázala irská ekonomika využít tehdejšího silného hospodářského rozvoje USA, zejména v oblasti informačních technologií.[12] Irsko se přeměnilo v technologické centrum Evropy. Ve druhé polovině 90. let dosahoval roční růst irského HDP až k 10%, v následujících letech se až do roku 2007 držel kolem 5-6%. Tahounem ekonomického růstu se stalo rovněž stavebnictví, neboť v období blahobytu vznikalo velké množství developerských projektů, které uspokojovaly touhu po spotřebním luxusu a dokonalejším bydlení. V souvislosti s tím stoupaly ceny nemovitostí do závratných výšek. V letech 1997 – 2004 se průměrná cena bydleni v Irsku ztrojnásobila.[13]

Recese 2008-2009

Při zpomalení americké ekonomiky v roce 2007 v důsledku hypoteční krize se projevila silná závislost irské ekonomiky na investicích z USA a zároveň na vývozu nadnárodních firem (podílejí se na irském vývozu z cca 80 % až 85 %) za oceán, kam směřuje téměř 18 % irského vývozu. Právě kvůli výrazné ekonomické provázanosti s USA pocítila irská ekonomika poměrně silné dopady finanční krize.[12] Irsko se během této ekonomické krize stalo prvním státem eurozóny, který se ocitl v recesi. V 1. čtvrtletí 2008 poklesl HDP o 0,3 %, ve 2. čtvrtletí o 0,5 % (poprvé od recese v roce 1983).[14] Hlavní příčinou byl propad trhu s nemovitostmi a výrazná ztráta spotřebitelské důvěry v zemi. V důsledku zhoršeného přístupu k finančním nástrojům, hlavně hypotékám, rovněž výrazně poklesl zájem i faktická možnost financování bydlení. Podle odborníků mělo jít o největší recesi v historii nezávislého Irska. Podle irského ministerstva financí mělo v roce 2009 dojít k poklesu HDP o 4-6 %, což má být po Lotyšsku druhý největší propad ze zemí Evropské unie.[15] V roce 2009 se v Irsku měly podstatně snížit příjmy státního rozpočtu, čímž by rozpočtový deficit Irska měl vzrůst až na 10 %.[16] Prudce stoupala nezaměstnanost: v lednu 2009 8,8 %, v únoru 2009 10,4 %, což bylo nejvíce za posledních 12 let[17] a více než dvojnásobek oproti začátku roku 2008 (leden 2008 4,7 %).[18]

Ekonomická struktura

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5% HDP, zatímco průmysl 46% a služby 49%.[19] Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí pro vlnu. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Těží se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn.

Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.

Odkazy

Reference

  1. Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
  3. National Income and Expenditure Annual Results [online]. Cso.ie [cit. 2017-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. The World Factbook [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-22. (anglicky)
  5. CSO statistical release - Consumer Price Index - September 2017 [online]. CSO.ie, 8 November 2017. Dostupné online. (anglicky)
  6. Survey on Income and Living Conditions (SILC) 2014 Results [online]. cso.ie [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Quarterly National Household Survey Q3 2016 [online]. cso.ie [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Monthly Unemployment Oct 2017 [online]. cso.ie, 8 Nov 2017. Dostupné online. (anglicky)
  9. CSO QuickTables - ss="p - Earnings and Labour Costs [online]. Cso.ie, 26 November 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Quarterly International Investment Position and External Debt Q3 2016 [online]. cso.ie [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
  11. BUDGET 2018 [online]. Government of Ireland (budget.gov.ie), 2017. Dostupné online. (anglicky)
  12. Archivovaná kopie. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-04.
  13. http://www.lidovky.cz/ln_eu.asp?r=ln_eu&c=A060330_204757_ln_eu_hlm
  14. http://ekonomika.idnes.cz/irska-ekonomika-je-v-recesi-poprve-za-25-let-fjc-/eko_euro.asp?c=A080925_154207_eko_euro_fih
  15. http://www.euroskop.cz/38/10327/clanek/ek-ceka-letos-pokles-ekonomiky-o-1-8-procenta/
  16. Analytici: Irsko se připravuje na nejhorší recesi v historii
  17. http://ekonomika.ihned.cz/c1-35231730
  18. http://ekonomika.ihned.cz/c1-35586240-ekonomika-irska-se-letos-propadne-o-6-procent
  19. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-15.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.