Ekonomika Švýcarska

Gotthardská trať v roce 1882

Do dob založení Švýcarska jako federálního státu (1848) se ekonomický rozvoj soustředil pouze do městských kantonů Curych, Ženeva a Basilej, zatímco venkovské oblasti zůstaly chudé a nerozvinuté. Velkou roli zde hrála hydraulická energie kvůli horské topografii země a do roku 1814 se ruční tkaní nahradilo tkalcovským stavem. Švýcarská města se začala ekonomicky zaměřovat na textilní průmysl, a tak od roku 1888 tvořily ženy 44 % všech mezd, neboť polovina všech žen pracovala právě v textilním průmyslu. Druhá polovina žen sloužila lidem v domácnostech. Velký význam pro industrializaci měla i první železnice z roku 1847 spojující Curych a Baden, díky které se výstavba železnic rozšířila.

Další velký vzrůst ekonomiky nastal ve 40. letech 20. století, kdy ekonomika profitovala z vývozu zbraní především do Německa, Francie a Velké Británie. Tato spolupráce (především ta s Německem) se stala terčem ostré kritiky, což vedlo ke krátkodobé mezinárodní izolaci Švýcarska. Spotřeba energie ve 40. letech povětšinu času klesala a až v 50. letech se spotřeba téměř zdvojnásobila. Uhlí ztratilo svou pozici primárního zdroje a bylo nahrazeno dováženými fosilními palivy (ropou a plynem).[9]

V 60. letech se spotřeba energie opět zdvojnásobila a v letech 70. začalo tempo růstu HDP výrazně klesat. Švýcarsko začalo být výrazně závislé na dovozu ropy od kartelu OPEC. Proto švýcarskou ekonomiku značně poškodila ropná krize z roku 1973, kdy markantně poklesla spotřeba energie. V roce 1974 se dokonce konaly tři celostátní neděle bez automobilů jako reakce na šok z dodávky ropy. Po přečkání této krize HDP poměrně rostlo, ačkoli bylo lehce ovlivněno další krizí – tentokrát energetickou v roce 1979.

Nejhůře na tom švýcarská ekonomika byla v 90. letech, kdy měla nejslabší hospodářský růst v západní Evropě způsobení tříletou recesí. Ta způsobila i nárůst míry nezaměstnanosti na svůj historický vrchol 5,3 % v roce 1997.

Po teroristických útocích ze dne 11. 9. 2001 došlo ke krachu světového akciového trhu a ekonomika se tak značně zpomalila, což mělo dopad na trh práce. Mnoho společností začalo hromadně propouštět a míra nezaměstnanosti se tak začala rychle zvyšovat.

10. 11. 2002 navrhl ekonomický časopis Cash 5 opatření pro oživení švýcarské ekonomiky:

1.     Podpořit soukromou spotřebu zvýšením mezd a zavést slevy na zdravotní pojištění pro rodiny s dětmi

2.     Snížit úrokové sazby ve Švýcarské národní bance a ostatní měnové instituce by měly nabízet levnější pozemky a poskytovat spotřebitelům úvěry

3.     Národní banka by měla znehodnotit švýcarský frank (především ve srovnání s eurem)

4.     Zavést flexibilní pracovní plány, aby nedocházelo k propouštění s nízkou poptávkou

Opatření byla přijata a aplikována úspěšně a toto oživení zrychlilo tempo růstu HDP. Další kolaps akciového trhu (2007-2009) se promítl do poklesu přebytku salda běžného účtu. Nezaměstnanost vyvrcholila v prosinci 2009 na 4,4 %. V srpnu 2018 činila míra nezaměstnanosti Švýcarska 2,4 %.[10][11]

Volně se pasoucí dobytek ve Švýcarsku

Nejdříve si krátce definujeme, co vlastně primární sektor znamená a co se do něj řadí. Primární sektor zahrnuje průmysl, který těží a sbírá přírodní zdroje a přeměňuje je do základních produktů. To znamená např.: zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví nebo těžbu surovin.[12]

Dnes je ve Švýcarsku v zemědělství zaměstnáno přibližně 4% populace. Švýcarsko využívá ve zemědělství poznatky z vědy i techniky pro vysokou úroveň a intenzitu živočišné i rostlinné výroby. Celkem 25% rozlohy země tvoří zemědělská půda. Mírně převažuje živočišná výroba (49 %) nad rostlinou (41,4 %).  Švýcarsko chrání a dotuje zemědělský průmysl za účelem podpořit, nikoli však snížit ceny produktů.

Kvůli hornatému prostředí a nedostatku orné půdy je Švýcarsko závislé na importu zemědělských výrobků. Přibližně 60 % potravin pro Švýcarské obyvatele produkuje tamní zemědělství.

Do sekundárního sektoru zahrnujeme zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Sem patří odvětví jako dopravní průmysl, automatizace, elektronický průmysl, hutnický průmysl, sklářský průmysl atd..[13]

V tomto sektoru je zaměstnáno necelých 30% populace. Švýcarská vytrvalost a preciznost způsobily to, že nápis „Swiss made“ (vyrobeno ve Švýcarsku) je známka kvality výrobku. Nejvíce se daří exportně orientovaným sektorům. Největších obratů ve Švýcarsku dosahuje farmaceutický, chemický, elektrotechnický, metalurgický průmysl a také hodinářský průmysl s výrobou šperků.

Hodinářství

Tradiční odvětví Švýcarska, jíž ze konce 17. století. Zaměřuje se na výrobu nejvíce komplikovaných mechanismů, které naprogramují na 122 let dopředu čas, datum a nebo třeba také fáze měsíce.

Hodinářství zaměstnává necelé procento obyvatel. Hodinky se vyrábí převážně v pohoří Jura, Ženevě nebo v Bernu. Mezi nejznámější značky patří Rolex, Patek Philippe, Swatch nebo Richemont. Velká část se exportuje do zahraničí. Nejvíce do Asie, kam se pošle 55 % výrobku a poté do Evropy (29 %). Veliký zájem o dražší segment hodinářství jeví zákazníci hlavně se Singapuru a Saúdské Arábie. Dvě pětiny exportu tvoří pouze tři velmi důležité země pro odbyt hodinek: USA, Japonsko a Hongkong.

Textilní průmysl

Textilní průmysl je nejstarší odvětví ve Švýcarsku, vyváží se až 80 % produkce. Soustředěný je okolo města St. Gallen. Konkurence z Asie je veliký soupeř pro Švýcarsko, kde je výroba textilu velice drahá. Postupně se snižuje počet zaměstnanců v tomto odvětví. Od roku 1980 do roku 2007 se snížil počet o 50 %. Největší textilní firmy jsou: Setila, Fisba, Alberts.

Strojírenství

Švýcarsko je velmi žádaný dodavatel na světovém trhu. Vyrábí se zde výrobky pro energetiky a dopravu. Automobilové komponenty se exportují převážně do Německa, USA a Francie. V Automobilovém průmyslu je zaměstnáno 4 % lidí ze celého strojírenství. Strojírenství v roce 2006 se podílelo na 3,7 % celkového HDP. Největší firmy jsou: Schindler, Liebherr a Georg Fischer.

Chemický a farmaceutický průmysl

Toto odvětví je pro Švýcarsko velmi důležité. Začalo se rozvíjet už v šedesátých letech 19. století. Vysoké finanční investice vložené do tohoto odvětví zajišťují vysokou produktivitu práce. Švýcarská farmacie patří mezi světovou špičku. 90 % produktů je určeno na export. V roce 2005 byl podíl chemického průmysl na HDP 3,7 % a 12 % celkového exportu země. Centrum průmyslu je Basilej. Největší firmy: Clariant, Lonza, Roche-Gruppe.

Banka pro mezinárodní vypořádání v Basileji

Terciární sektor je největší sektor globálního hospodářství na světě. Patří sem služby, obchod, komunikace, zdravotnictví, vzdělání, finance, vláda atd.. Pro Švýcarsko je velice důležité bankovnictví, pojišťovnictví a cestovní ruch. Terciární sektor také určuje vyspělost státu. Čím více lidi je zaměstnáno ve terciárním sektoru tím více je stát vyspělý.[14]

Cestovní ruch

Švýcarská příroda, hlavně hory přitahuje spoustu Evropanů (nejvíce Němců a UK) ale také hodně Američanů a Japonců. Cestovní ruch zaměstnává necelých 180 000 obyvatel a přestavuje skoro 3 % HDP Švýcarska. Výnosnost turismu je velmi závislá na počasí a na kurzu franku vůči ostatním měnám.

Bankovnictví a finance

V roce 2003 tato oblast zaměstnávala 200 000 lidí a tvořila podle odhadů 11,6 HDP Švýcarska. Bankovní sektor se ve Švýcarsku dokáže dobře rozvíjet a prosperovat díky dlouholeté neutralitě a stabilnímu prostředí. Odhaduje se, že dnes se drží ve Švýcarsku 28 % všech fondů, které jsou drženy mimo původní zemi. Finanční sektor se soustředí hlavně kolem Ženevy a Curychu, kde sídlí např.: UBS, Credit Suisse a nebo Swiss Re. V Basileji sídlí banka, která se snaží usnadnit spolupráci mezi světovými bankami, jmenuje se Banka pro mezinárodní vypořádání. V roce 2014 se ve Švýcarských bankách spravovalo 960 miliard švýcarských franků

Obchod

Podle World Factbook je Švýcarsko 20. největší vývozce a 18. největším dovozcem. V roce 2011 se vývoz odhaduje na 308 miliard USD a dovoz na 246,6 miliard USD. Nejvíce se Švýcarskem obchoduje Německo (17 % vývozu a 20 % dovozu, v roce 2017). Druhé je USA a třetí Čína. Mezi další významné destinace vývozu patří Indie, Francie, UK… mezi významné zdroje dovozu patří Itálie, UK, Francie a Čína.

Většinu švýcarského vývozu tvoří tak zvané „high-tech“ výrobky. Další specifické kategorie vývozu jsou léky (13 %), heterocyklické sloučeniny (2,2 %), hodinky (6,4 %), ortopedické pomůcky (2,1 %) a drahé šperky (2,5 %).  24 % vývozu představovali zlaté cihly a mince. Mezi zemědělské produkty, které se vyváží patří sýry (0,23 %), víno (0,03 %) a čokoláda (0,35 %).

Hlavní dovoz zahrnuje zlato (21 %), léky (7,4 %), automobily (4,0 %), drahé šperky (3,7 %) a další neklasifikované transakce (18 %).[15][16]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Švýcarska na Wikimedia Commons