Einiosaurus

Einiosaurus ("bizoní ještěr") byl rod středně velkého ceratopsidního dinosaura z kladu Pachyrhinosaurini, žijícího v období pozdní křídy (geologický věk kampán, asi před 75 miliony let).[1] Jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Two Medicine v Montaně (USA). Při délce kolem 4,5 až 6 metrů[2] dosahoval odhadované hmotnosti kolem 1300 kg.[3]

Einiosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 80 až 72 miliony let
Einiosaurus procurvicornis - rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádCerapoda
Infrařádceratopsové (Ceratopsia)
NadčeleďCeratopsoidea
ČeleďCeratopsidae
PodčeleďCentrosaurinae
RodEiniosaurus
Sampson, 1995
Druhy
  • E. procurvicornis Sampson, 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Název tohoto dinosaura je kombinací indiánského jazyka Černonožců ("Býčí ještěr") a latinského druhového názvu "dopředu směřující roh".

Objevy a popis
Rekonstrukce vzezření rodu Einiosaurus.

Dnes známe asi 15 jedinců tohoto rodu, a to různých věkových stadií. Všechny kostry byly objeveny paleontologem Jackem Hornerem v letech 1985-1989. V roce 1995 pak další paleontolog Scott D. Sampson tohoto dinosaura popsal, stejně jako jiný druh příbuzného ceratopsida, achelousaura.

Přímým evolučním předkem einiosaura může být druh Stellasaurus ancellae, objevený rovněž v sedimentech geologického souvrství Two Medicine na území Montany.[4]

Odkazy

Reference
  1. John P. Wilson and John B. Scannella (2021). Comparative cranial osteology of subadult eucentrosauran ceratopsid dinosaurs from the Two Medicine Formation, Montana, indicates sequence of ornamentation development and complex supraorbital ontogenetic change. Acta Palaeontologica Polonica. 66 (4): 797-814. doi: https://doi.org/10.4202/app.00797.2020
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 51). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 262-263 (anglicky)
  4. Wilson, John P.; Ryan, Michael J.; Evans, David C. (2020). "A new, transitional centrosaurine ceratopsid from the Upper Cretaceous Two Medicine Formation of Montana and the evolution of the 'Styracosaurus-line' dinosaurs". Royal Society Open Publishing. 7 (4). doi: 10.1098/rsos.200284

Literatura
  • Dodson, P., C. A. Forster, and S. D. Sampson. (2004). "Ceratopsidae" in Weishampel, D. B., P. Dodson, and H. Osmolska (eds.) The Dinosauria. 2nd Edition, University of California Press.
  • Horner, J. R., D. J. Varricchio, and M. J. Goodwin (1992). Marine transgressions and the evolution of Cretaceous dinosaurs. Nature. 358: 59-61.
  • Rogers, R. R. (1990). Taphonomy of three dinosaur bone beds in the Upper Cretaceous Two Medicine Formation of northwestern Montana: evidence for drought-related mortality. Palaios. 5: 394-413.
  • Sampson, S. D. (1995). Two new horned dinosaurs from the Upper Cretaceous Two Medicine Formation of Montana; with a phylogenetic analysis of the Centrosaurinae (Ornithischia: Ceratopsidae). Journal of Vertebrate Paleontology. 15 (4): 743-760.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.