Egon Eiermann
Egon Eiermann (29. září 1904, Potsdam-Babelsberg, Německo–20. června 1970, Baden-Baden, Západní Německo) byl německý architekt 2. poloviny 20. století.
| Egon Eiermann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. září 1904 Nowawes nebo Neuendorf |
| Úmrtí | 19. července 1970 (ve věku 65 let) Baden-Baden |
| Alma mater | Technická univerzita Berlín |
| Povolání | architekt, vysokoškolský učitel, furniture designer a designér |
| Zaměstnavatel | Technologický institut v Karlsruhe |
| Ocenění | Berlínská umělecká cena (1962) čestný doktor Technické univerzity Berlín (1965) Velká cena BDA (1968) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1968) Cena Huga Häringa (1969) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eiermann se narodil ve vesnici Neuendorf u Postupimi, která je dnes součástí městské části Babelsberg. Studoval na technické univerzitě v Berlíně. Po dokončení studií pracoval v stavebním oddělení společnosti Karstadt, poté také v kanceláři s Fritzem Jaeneckem. V roce 1947 začal pracovat při Univerzitě v Karlsruhe, kde se věnoval především vývoji nových ocelových skeletů.
Mezi jeho realizované projekty patřil např. západoněmecký pavilon na Světové výstavě Expo v Bruselu v roce 1958, západoněmecká ambasáda ve Washingtonu D.C., výšková budova západoněmeckého pavilonu v Bonnu, sídlo společnosti IBM ve Stuttgartu, nebo budova Olivetti v Frankfurtu nad Mohanem. Mezi jeho nejznámější projekty však patří přestavba kostela císaře Viléma v centru západního Berlína a dostavba v brutalistním stylu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Egon Eiermann na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Egon Eiermann na Wikimedia Commons
