Eduard Peithner von Lichtenfels

Eduard Peithner von Lichtenfels (18. listopadu 1833, Vídeň – 22. ledna 1913, Berlín) byl rakouský malíř a grafik, profesor krajinomalby a po několik let i rektor Akademie výtvarných umění ve Vídni.

Eduard Peithner von Lichtenfels
Narození18. listopadu 1833
Vídeň
Úmrtí22. ledna 1913 (ve věku 79 let)
Berlín
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, vysokoškolský učitel, grafik a učitel
ZaměstnavatelAkademie výtvarných umění ve Vídni
DětiPaula von Lichtenfels
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Eduard Peithner von Lichtenfels byl synem filozofa, profesora Johanna Peithnera, rytíře z Lichtenfelsu (1793-1866). Studoval na vídeňské Akademii u krajinářů Thomase Endera a Franze Steinfelda. V letech 1857-1858 pokračoval ve studiu v Düsseldorfu, kde se stal členem místního spolku Malkasten. Nebyl přímým žákem Karla Friedricha Lessinga, ale byl ovlivněn jeho malířským stylem.

Po návratu do Vídně byl od roku 1859 v armádě jako podporučík pěchoty. Od roku 1871 byl pedagogem na vídeňské Akademii a roku 1872 byl jmenován profesorem a převzal vedení ateliéru krajinomalby. Se svými studenty jezdil často malovat do plenéru v romantické oblasti Wachau a nakonec vytvořil celou krajinářskou školu, z níž někteří malíři se ve Wachau trvale usadili.[1] V letech 1878-80 a 1897-1899 byl rektorem Akademie. Byl členem spolků Wiener Künstlergenossenschaft a Societé Belge des Aquarellistes.[2]

Po odchodu do důchodu v roce 1902 Eduard Peithner von Lichtenfels dočasně pobýval v Norimberku a Berlíně, kde zemřel v roce 1913. Jeho dcera Paula byla klavíristka, operní zpěvačka (sopranistka) a učitelka zpěvu.

Eduard Peithner von Lichtenfels vychoval řadu rakouských krajinářů (Ferdinand Andri, Wilhelm Bernatzik, Heinrich Tomec, Hans Wilt, Johann Nepomuk Geller, Maximilian Suppantschitsch). Někteří jeho žáci, jako Eduard Zetsche, byli s výukou nespokojeni a odešli na Akademii do Mnichova, Karlsruhe nebo Düsseldorfu. Z českých malířů patřili k jeho žákům Václav Jansa, Václav Radimský, Karel Liebscher, Adolf Zdrazila a František Pečinka. Inspiroval i Julia Mařáka.

Dílo

Eduard Peithner von Lichtenfels vystavil poprvé svůj obraz ještě během studia roku 1854 (Iffingen v Jižním Tyrolsku) a v dalších letech maloval scenérie z rakouských a bavorských hor. Řada jeho obrazů zachycuje různé lesnaté a říční krajiny v Dolním Rakousku v okolí Weißenkirchen a Dürnsteinu a také z okolí Břeclavi (Lundenburg). Maloval olejem na dřevě i na plátně, temperou i pastelem, často užitou technikou byla také kresba barevnými tušemi kombinovaná s akvarelem. Jeho pozdně romantické kompozice zdůrazňují prvky divoké přírody nebo zvláštní atmosférické jevy jako je bouřka, ale malířské podání je již realistické.[3]

Známá díla
  • Horská krajina (70. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky[4]
  • Břeh jezera (1874), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Město na skále (1877), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Krajina před bouřkou (80. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Dunaj se skladem dřeva, 1860
  • Dolmen v Dánsku, kolem 1885
  • Pohled na Dürnstein, 1885
  • Krajina poblíž Mödlingu (před 1913)
  • Cesta podél Dunaje, kresba s akvarelem, 1897

Reference
  1. Wolfgang Krug:Wachau. Bilder aus dem Land der Romantik, 2003
  2. Lichtenfels, Eduard Peithner, Ritter von. In: Friedrich von Boetticher: Malerwerke des neunzehnten Jahrhunderts. Beitrag zur Kunstgeschichte. Band I, Dresden 1895, S. 863 f.
  3. Jana Moravcová, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 96-101
  4. Vlnas V (ed.), Obrazárna v Čechách 1796-1918, Národní galerie v Praze 1996, s. 126

Literatura
  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • R. Schmidt: Peithner von Lichtenfels Eduard. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1978, ISBN 3-7001-0187-2, s. 392on line

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.