Dyje (okres Znojmo)
Obec Dyje (dříve Milfron,[3] německy Mühlfraun[4]) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 4 km východně od Znojma, na levém břehu řeky Dyje v místech, kde řeka proráží masiv Načeratického kopce a vplouvá do roviny Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde 484[1] obyvatel (v letech 2006 až 2015 se počet obyvatel zvýšil o osminu).
Dyje | |
---|---|
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0647 593991 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Znojmo |
Okres (LAU 1) | Znojmo (CZ0647) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 48°50′50″ s. š., 16°6′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 484 (2022)[1] |
Rozloha | 4,60 km² |
Katastrální území | Dyje |
Nadmořská výška | 214 m n. m. |
PSČ | 669 02 |
Počet domů | 162 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Dyje 128 66902 Znojmo 2 [email protected] |
Starosta | Jiří Staněk |
Oficiální web: www | |
Dyje | |
Další údaje | |
Kód obce | 593991 |
Kód části obce | 34177 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Původně se vesnice jmenovala Mülfren (nejstarší doklady psány Mulwren, Muluren, Mulvren). Velmi pravděpodobně jde o spojené sousloví Mühl Fran, v němž druhé slovo je hlásková úprava českého jména Vranov; celek tedy měl význam "mlýn Vranov". Méně pravděpodobné je, že se původní jméno vyvinulo ze spojení zu Mül vrouwend ("patřící k mlýnu"). Zakončení jména bylo v němčině posléze přikloněno k Frau, čímž vznikla podoba Mühlfraun; z jeho německé nářeční výslovnosti pak vzniklo počeštěné Mil(i)frón. Dnešní jméno bylo dáno po druhé světové válce podle polohy na řece Dyji.[5]
Historie
Archeologické průzkumy v okolí přinesly poznatky o osídlení v mladším paleolitu (aurignacien), neolitu (kultura s lineární keramikou), únětické kultury starší doby bronzové, mohylové kultury ze středního období, velatické a podolské z mladší a pozdní doby bronzové. V obci se kromě toho našel hrob z doby stěhování národů.
První písemná zmínka o obci "Mulwren" pochází z roku 1283, kdy synové zesnulého Dětřicha z Dobronic prodali ves s příslušenstvím premonstrátům v nedaleké Louce. V jejich majetku zůstal Milfron až do zrušení louckého kláštera v roce 1784. Poté náležel náboženskému fondu, ze kterého jej roku 1802 odkoupil jako samostatný statek Jan Jiří z Scherfu. Od roku 1805 pak vlastnili obec páni z Liebenberku. R. 1809 během bitvy u Znojma byla obec značně poškozena. Roku 1918 byl milfronský statek koupen Karlem rytířem Felbingerem. Po pozemkové reformě v roce 1925 byl Karlu Felbingerovi ponechán právě milfronský statek a k němu ještě nedaleký Kateřinský dvůr.[6] Majoritní německé obyvatelstvo obce bylo odsunuto v divoké fázi v létě 1945.[7] V rámci předpojaté degermanizace byla obec roku 1949 ahistoricky přejmenována. V letech 1980–1990 byla součástí města Znojma.[8]
Pamětihodnosti
- Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Smírčí kříž na návrší nad obcí
- Milfronský zámek – letní rezidence pro loucké opaty a přestárlé členy řádu z 18. století; po roce 1945 byl účelově využíván JZD a devastován.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 100.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 70, 71.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 1. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností československých v Praze, 1938. 1144 s. S. 100.
- GESSMANN, Marianne; KRAFKA, Elke. Okres Znojmo, Jižní Morava. Vyhnání Němců z vlasti 1945–1946. 1. vyd. Geislingen an der Steige: Svaz jihomoravských Němců, 2018. 374 s. ISBN 978-3-927498-44-0. S. 54–55.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
Literatura
- Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyje na Wikimedia Commons
- Dyje v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)