Dyjákovice
Dyjákovice (německy Gross Tajax[3]) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 877[1] obyvatel. Jižně od vesnice vede zavlažovací kanál Krhovice–Hevlín.
| Dyjákovice | |
|---|---|
 Kostel svatého Michaela archanděla a obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0647 593974 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Znojmo |
| Okres (LAU 1) | Znojmo (CZ0647) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′19″ s. š., 16°18′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 877 (2022)[1] |
| Rozloha | 19,3 km² |
| Katastrální území | Dyjákovice |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 671 26 |
| Počet domů | 303 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dyjákovice 235 67126 Dyjákovice [email protected] |
| Starosta | Josef Gajdošík |
| Oficiální web: www | |
  Dyjákovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593974 |
| Kód části obce | 34142 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1278. V letech 1602–1613 stavba ochranných hrází na Dyji. Velký požár r. 1848 zničil 172 domů a 210 stodol, epidemie cholery roku 1869 si vyžádala 82 místních obětí, druhá při epidemii tzv. pruské cholery během ležení pruského vojska v obci roku 1866 48 obětí. Obec byla povýšena na městys (Markt) roku 1882. Německý název Gross Tajax používán od roku 1720 (předtím též Niedertajax) k odlišení od Dyjákoviček (Klein Tajax).
První školní budova (dnes obecní úřad) postavena roku 1873, měšťanská škola (dnes první stupeň ZŠ) roku 1903 a nová třípodlažní měšťanská škola v letech 1927–1929. Most přes Dyji do Wulzeshofenu byl vyhozen do vzduchu při ústupu německých vojsk 8. května 1945, dnes nahrazen dřevěným.
Do roku 1971 byla součástí Dyjákovic osada Velký Karlov, budovaná jako nová vesnice od 50. let severně od obce, znovu pak v letech 1981–1990.
Do roku 2014 zastávala funkci starostky Jaroslava Němcová, od roku 2014 vykonává funkci Josef Gajdošík.
Obyvatelstvo
| Sčítání lidu[4] | Obyvatelé celkově | Národní příslušnost | ||
|---|---|---|---|---|
| Rok | Němci | Češi | jiné | |
| 1880 | 2545 | 2545 | – | – |
| 1890 | 2611 | 2611 | – | - |
| 1900 | 2758 | 2753 | 3 | 2 |
| 1910 | 2901 | 2895 | 5 | 1 |
| 1921 | 3007 | 2940 | 36 | 31 |
| 1930 | 3257 | 3173 | 54 | 30 |
| 2006 | 849 | |||
Průmysl
Kromě zemědělských podniků ve vsi sídlí společnost Závlahy a závod firmy Rohde, v němž se vyrábějí vypalovací pece.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Michaela archanděla
- Mariánský kostelík na kraji vesnice (kaple Panny Marie Lurdské)
- Kaple
- Boží muka
- Krucifix u kostela
- Socha svatého Donáta
- Socha svatého Františka Xaverského
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
- Sloup se sochou svatého Josefa
- Sloup se sochou svatého Šebestiána
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
- Fara svatého Michala
- Zámek na jižním okraji obce. Jednopatrová budova, částečně s mansardovou střechou, s arkýřem nad vchodem ze dvora. Postaven na konci 17. století pro vrchnostenského úředníka statku náležejícího k moravskokrumlovskému panství Karla z Lichtenštejna, od roku 1835 sloužil jako obytný dům.[5] Nyní v majetku obce.
- Pomník obětem světových válek (210 padlých a nezvěstných ve druhé světové válce) v parku u kostela.
- Linie československého opevnění s těžkým objektem MJ-S 15, která byla budována na obranu před nacistickým Německem
Osobnosti
- Franz Peer (1853–1938), politik, poslanec Moravského zemského sněmu, starosta obce
- Josef Silberbauer (1734–1807), varhanář
Galerie
Mariánský kostelík
hasičská zbrojnice
fara
stará škola
nová škola
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 118.
- Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
- hrady.cz/zamek-dyjakovice-znojmo
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyjákovice na Wikimedia Commons
- Dyjákovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
