Dvojzoborožec žlutozobý

Dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis), známý také pod názvem dvojzoborožec indický, je největší zástupce čeledi zoborožcovitých. Obývá tropické pralesy v Indii, Sumatře, Indonésii a na Malajském poloostrově.

Dvojzoborožec žlutozobý
Dvojzoborožec žlutozobý
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
Roddvojzoborožec (Buceros)
Binomické jméno
Buceros bicornis
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Domorodý obyvatel s čelenkou se zobákem dvojzoborožce žlutozobého.

Popis
Dvojzoborožec žlutozobý v Národním parku Khao Yai v Thajsku.

Dvojzoborožec žlutozobý je velký, 1,2-1,5 m vysoký pták s hmotností kolem 3 kg. Samice je podstatně menší než samec, především má menší zobák s nástavcem a bílou oční duhovku, která se liší od samcovy červené. Nejnápadnějším znakem je masivní žlutočerná helmice a obrovský zobák, který dělá dojem že je velmi masivní a těžký. Přitom je spolu s helmicí stavěn z lehké porézní kostní tkáně, kryté rohovitou krustou. Účel helmice je stále nejasný. Předpokládá se však, že slouží při námluvách. Zobák, helmice, bílá část hlavy a krk bývají často zbarvené jasně žlutě olejnatým sekretem z kostrční žlázy, jímž se pták natírá při čištění peří.

Chování

Tento druh dvojzoborožce obývá patro stromových korun, kde se pohybuje skákáním a poletováváním. Živí se převážně plody, zvláště fíky, ale nepohrdne ani malými savci, ptáky, ještěrkami, hady a hmyzem. Zdržuje se v monogramických párech v rozvolněných dvou- až čtyřicetičlenných skupinách. Při páření se seskupují až do 20členných skupin.

Samice si staví hnízdo vystlané trávou v dutinách velkých a masivních stromů, kde se doslova zazdí svými výkaly a blátem. Nechá přitom v blatnaté přepážce jen malý otvor, kudy jí samec podává čerstvě sehnanou potravu. Během tohoto období je na samce plně závislá. Do hnízda rodí 1-3 vejce, která se inkubují po dobu 30 až 40 dnů. V dutině stromu proběhne i její kompletní každoroční línání.

Význam v lidských kulturách

Pro místní domorodé kmeny představuje dvojzoborožec žlutozobý posvátné zvíře, které loví a používají k různým rituálům různé části jeho těla. Krev ptačích mláďat se např. využívá jako konejšivý prostředek pro zesnulé duše.[zdroj?!] Jejich pera se využívají na nejrůznější čelenky a jejich lebky a kosti jsou využívány na výrobu různých ozdob. Záchranné programy se již několikrát pokoušeli pro záchranu tohoto druhu opatřit domorodým kmenům pera z dvojzoborožců chovaných v zajetí a keramické náhražky pravých helmic.[zdroj?!]

Je také státním ptákem Kéraly v Indii a dvojzoborožec jménem William, který zemřel v roce 1920, je symbolem Přírodovědné společnosti Bombay.

Chov v zajetí

Chov dvojzoborožce žlutozobého v zajetí je díky jeho náročnosti poměrně složitý a na celém světě se v zajetí chová jen několik málo desítek jedinců. V umělých odchovech se krmí převážně ovocem a jinými produkty bohatými na bílkoviny, občas i masem.

V evropských zoo bylo v létě 2019 chováno pouze 36 jedinců, a to v 15 zařízeních.[2]

V Česku chovají dvojzoborožce žlutozobého Zoo Praha a Zoo Zlín. V Zoo Zlín se v roce 2018 podařil český prvoodchov.

Chov v Zoo Praha

Dvojzoborožec žlutozobý, v českých zoo označovaný jako dvojzoborožec indický,[3] je v Zoo Praha chován dlouhodobě, již od roku 1955.[4] Tehdejší pár byl dovezen z indické Kalkaty.[4] současný pár se jmenuje Seeta (samice, příchod do zoo v roce 1989) a Radja (samec, příchod do zoo 1993). Ačkoliv hnízdili, nikdy neodchovali potomky.[5] Ke konci roku 2017 byli chováni dva samci a jedna samice.[3] To samé platilo o rok později.[6] V závěru února 2019 byl na doporučení evropského koordinátoru chovu tohoto druhu přivezen pár ze Zoo Dublin. Cílem je spojit novou samici s jedním ze dvou "pražských" samců ve snaze o úspěšné zahnízdění.[2]

Tento druh je k vidění v dolní části zoo v soustavě voliér mezi expozicí tučňáků a výběhem tapírů jihoamerických, naproti vstupu do expozičního celku Vodní svět a opičí ostrovy.

Ohrožení

Díky masivní ztrátě přirozeného biomu a stále neutuchajícímu lovu v některých oblastech je podle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) zařazen do kategorie téměř ohrožených druhů.[7] V CITES nalezneme dvojzoborožce žlutozobého v příloze I.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Hornbill na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. VAIDL, Antonín. Šance pro dvojzoborožce. Trojský koník. 2019, čís. 2, s. 6.
  3. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  4. Novinky u zvířat. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. (česky)
  5. Seeta a Radja – dvojzoborožci indičtí. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-07-09]. (česky)[nedostupný zdroj]
  6. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  7. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-05.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.