Dusičnan skanditý

Dusičnan skanditý
Obecné
Systematický název	Dusičnan skanditý
Anglický název	Scandium nitrate
Německý název	Scandiumnitrat
Sumární vzorec	Sc(NO3)3
Vzhled	bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	13465-60-6
Číslo EC (enzymy)	236-701-5
PubChem	166818
SMILES	[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Sc+3]
Vlastnosti
Molární hmotnost	230,97 g/mol
Rozpustnost ve vodě	rozpustné
Bezpečnost
	; GHS03 ; GHS07 ; GHS08[1]; Nebezpečí[1]
H-věty	H272
P-věty	P220
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan skanditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Sc(NO₃)₃.

Výroba

Dusičnan skanditý lze připravit reakcí skandia s oxidem dusičitým.[2]

${\ce {Sc + 3N2O4 -> Sc(NO3)3 + 3NO}}$

Bezvodou sůl lze také získat reakcí chloridu skanditého s oxidem dusičitým.[3] Bezbarvý tetrahydrát reakcí hydroxidu skanditého s kyselinou dusičnou.[4]

Vlastnosti

Dusičnan skanditý je bílá pevná látka, která je rozpustná ve vodě a ethanolu.[5] Ze sloučenin je známo několik hydrátů, jako dihydrát, trihydrát a tetrahydrát. Tetrahydrát a trihydrát mají monoklinickou krystalovou strukturu. Pokud je tetrahydrát zahříván na vzduchu, převede se na dihydrát při 50 °C.

Rozkládá se při zahřívání:

${\ce {4Sc(NO3)3\ \xrightarrow {300^{o}C} \ 2Sc2O3\ +12NO2\ +3O2}}$

Krystalický hydrát se při zahřátí liší:

${\ce {Sc(NO3)3\cdot 4H2O\ \xrightarrow {104-145^{o}C} \ Sc(NO3)2OH\cdot 3H2O\ +HNO3}}$

${\ce {4(Sc(NO3)3\cdot 4H2O)\ \xrightarrow {>220^{o}C} \ 2Sc2O3\ +12NO2\ +3O2\ +16H2O}}$

Reaguje se zásadami:

${\ce {Sc(NO3)3\ +3NaOH\ \xrightarrow {} \ Sc(OH)3\downarrow +3NaNO3}}$

${\ce {Sc(NO3)3\ +3NaOH\ \xrightarrow {100^{o}C} \ ScO(OH)\downarrow +3NaNO3\ +H2O}}$

Reakce s uhličitany alkalických kovů:

${\ce {Sc(NO3)3\ +2K2CO3\ +H2O\ \xrightarrow {} \ ScCO3(OH)\downarrow +3KNO3\ +KHCO3}}$

Rozpustnost dusičnanu skanditého ve vodě v závislosti na teplotě

Reference

Scandium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Georg Brauer (Hrsg.), unter Mitarbeit von Marianne Baudler u. a.: Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie. 3., umgearbeitete Auflage. Band I, Ferdinand Enke, Stuttgart 1975, ISBN 3432023286, S. 1109.
C.T. Horovitz: . Elsevier, 2012, ISBN 0323144519, S. 119 (ukázka na knihách Google).
Erwin Riedel, Christoph Janiak: . Walter de Gruyter, 2011, ISBN 3110225662, S. 773 (ukázka v knihách Google).
William M. Haynes: . CRC Press, 2012, ISBN 1439880492, S. 86 (ukázka na knihách Google).

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Нитрат скандия na ruské Wikipedii, Scandium nitrate na anglické Wikipedii a Scandiumnitrat na německé Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_166818-1] Scandium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Georg Brauer (Hrsg.), unter Mitarbeit von Marianne Baudler u. a.: Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie. 3., umgearbeitete Auflage. Band I, Ferdinand Enke, Stuttgart 1975, ISBN 3432023286, S. 1109.

[3] C.T. Horovitz: . Elsevier, 2012, ISBN 0323144519, S. 119 (ukázka na knihách Google).

[4] Erwin Riedel, Christoph Janiak: . Walter de Gruyter, 2011, ISBN 3110225662, S. 773 (ukázka v knihách Google).

[5] William M. Haynes: . CRC Press, 2012, ISBN 1439880492, S. 86 (ukázka na knihách Google).