Dusičnan ceritý

Dusičnan ceritý
Obecné
Systematický název	Dusičnan ceritý
Anglický název	Cerium(III) nitrate
Německý název	Cer(III)-nitrat
Sumární vzorec	Ce(NO3)3
Vzhled	Bezbarvé krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS	10108-73-3
	10294-41-4 (hexahydrát)
PubChem	24948
Vlastnosti
Molární hmotnost	326,12 g/mol
Hustota	2,38 g/cm3
Bezpečnost
	; GHS03 ; GHS05 ; GHS07 ; GHS09[1]; Nebezpečí[1]
H-věty	H272 H318 H410
P-věty	P210 P273 P280 P305+351+338+310 P370+378 P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan ceritý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ce(NO₃)₃. Nejčastěji se vyskyuje jako hexahydrát.

Výroba

Dusičnan ceritý lze připravit rozpuštěním ceru v kyselině dusičné,

${\ce {Ce + 4HNO3 -> Ce(NO3)3 + NO + 2H2O}}$

rozpuštěním oxidu nebo hydroxidu ceritého v kyselině dusičné:

${\ce {Ce2O3 + 6HNO3 -> 2Ce(NO3)3 + 3H2O}}$

${\ce {Ce(OH)3 + 3HNO3 -> Ce(NO3)3 + 3H2O}}$

Model krystalové struktury hexahydrátu dusičnanu ceritého

Vlastnosti

Dusičnan ceritý jako hexahydrát je pevná látka, která je ve formě bezbarvých fólií nebo velmi malých hranolů. Má triklinickou krystalovou strukturu s krystalovou skupinou P 1 (skupina č. 2) . Při 100 °C se přemění na trihydrát, který se sám rozkládá při teplotách nad 200 °C.[2][3]

Bezvodá sůl se získá sušením krystalického hydrátu:

${\ce {Ce(NO3)3*6H2O\ \xrightarrow {20^{o}C,P_{4}O_{10}} \ Ce(NO3)3\ +6H2O}}$

Rozkládá se při zahřívání:

${\ce {4Ce(NO3)3\ \xrightarrow {700-750^{o}C} \ 2Ce2O3\ +12NO2\ +3O2}}$

Krystalický hydrát se při zahřátí změní:

${\ce {2Ce(NO_{3})_{3}*6H2O\ \xrightarrow {200-250^{o}C} \ 2Ce(NO3)O\ +4NO2\ +O2\ +12H2O}}$

Reaguje se zásadami:

${\ce {Ce(NO3)3\ +3NaOH->Ce(OH)3\downarrow +3NaNO3}}$

Reaguje s kyselinou sírovou:

${\ce {2Ce(NO3)3\ +3H2SO4->Ce2(SO4)3\downarrow +6HNO3}}$

Reakce s uhličitany alkalických kovů:

${\ce {2Ce(NO3)3\ +3K2CO3->Ce2(CO3)3\downarrow +6KNO3}}$

Využití

Hexahydrát se používá jako součást krémů na ošetření spálenin, obsahujících také sulfadiazin stříbrný. U velmi vážných popálenin snižuje riziko úmrtí.[4][5]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Нитрат церия(III) na ruské Wikipedii, Cer(III)-nitrat na německé Wikipedii a Cerium nitrate na anglické Wikipedii.

Cerium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Latimer, Wendell M.; Hildebrand, Joel H. (1951). Reference Book of Inorganic Chemistry (3 ed.). New York: Macmillan. p. 581.
R. Blachnik: . Springer-Verlag, 2013, ISBN 978-3-642-58842-6, S. 372
Gerd Anger, Jost Halstenberg, Klaus Hochgeschwender, Christoph Scherhag, Ulrich Korallus, Herbert Knopf, Peter Schmidt, Manfred Ohlinger, "Chromium Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.
Wassermann, D.; M. Schlotterer, F. Lebreton, J. Levy, M.C. Guelfi (1989). "Use of topically applied silver sulphadiazine plus cerium nitrate in major burns". Burns. 15 (4): 257–260. doi:10.1016/0305-4179(89)90045-4. ISSN 0305-4179. PMID 2765148.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_24948-1] Cerium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Latimer, Wendell M.; Hildebrand, Joel H. (1951). Reference Book of Inorganic Chemistry (3 ed.). New York: Macmillan. p. 581.

[3] R. Blachnik: . Springer-Verlag, 2013, ISBN 978-3-642-58842-6, S. 372

[4] Gerd Anger, Jost Halstenberg, Klaus Hochgeschwender, Christoph Scherhag, Ulrich Korallus, Herbert Knopf, Peter Schmidt, Manfred Ohlinger, "Chromium Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.

[5] Wassermann, D.; M. Schlotterer, F. Lebreton, J. Levy, M.C. Guelfi (1989). "Use of topically applied silver sulphadiazine plus cerium nitrate in major burns". Burns. 15 (4): 257–260. doi:10.1016/0305-4179(89)90045-4. ISSN 0305-4179. PMID 2765148.