Dujam Rendić-Miočević

Pocházel ze starého splitského šlechtického rodu. Vystudoval gymnázium ve Splitu a pak práva na Padovské univerzitě, kde získal titul doktora. Pracoval pak jako advokát ve Sinji a Splitu. Byl politicky aktivní jako člen dalmatské Národní strany, která se identifikovala s chorvatským národním hnutím.[1] Od roku 1876 byl poslancem Dalmatského zemského sněmu. Mandát v něm obhájil roku 1883.[2] V roce 1882 nahradil kandidáta tzv. autonomašů (kulturně a jazykově proitalsky orientovaný politický směr v Dalmácii, který odmítal chorvatské národní hnutí) a stal se prvním národním chorvatským starostou Splitu.[3] Ve funkci starosty skončil v roce 1885, kdy se názorově rozešel s předákem splitských chorvatských národovců Gajo Bulatem, který ho pak vystřídal na starostenském postu. Odešel do Sinju, kde znovu působil jako advokát. Závěr života strávil ve Splitu.[2]

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Dalmácii, obvod Split.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako šlechtic Doimus Rendić-Miočević, advokát, bytem Split.[5]

Na Říšské radě se uvádí jako chorvatský národní poslanec[6] a člen poslaneckého Hohenwartova klubu, který sdružoval konzervativní a federalistické politické síly.[7]