Dušan Trančík
Dušan Trančík (* 26. listopadu 1946, Bratislava) je slovenský režisér hraných a dokumentárních filmů. Většina jeho tvorby vznikala koncem sedmdesátých a především v osmdesátých letech 20. století. V současnosti působí jako pedagog v ateliéru filmové a televizní režie na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě.
| Dušan Trančík | |
|---|---|
| Narození | 26. listopadu 1946 (75 let) Bratislava |
| Povolání | filmový režisér, scenárista a dokumentarista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Začátky tvorby
Dušan Trančík začínal po maturitě jako filmový amatér v různých pomocných profesích jako osvětlovač nebo asistent produkce. V roce 1964 se přihlásil ke studiu na pražskou FAMU, kde absolvoval katedru střihové skladby. Studium ukončil v roce 1970 absolventským filmem Fotografovanie obyvateľov domu (Fotografování obyvatel domu) a středometrážním filmem Šibenica.
Už během studií na FAMU se dostal k práci ve Štúdiu krátkych filmov (Studio krátkých filmů), kde natočil několik dokumentů (např. Tryzna, Amulet, Vydýchnuť a další). Od roku 1976 až do zániku Koliby byl jedním z nejvýznamnějších režisérů ve Štúdiu hranej tvorby (Studio hrané tvorby). V roce 1976 debutoval celovečerním hraným filmem Koncert pre pozostalých (Koncert pro pozůstalé). Film zobrazuje konfrontaci životních postojů rodičů a dětí. Scénář k filmu napsal Tibor Vichta. O dva roky později znovu se scenáristou Tiborem Vichtou natočil jeden z jeho nejznámějších filmů – Víťaz (Vítěz). V boxerském ringu se proti sobě ocitají po letech dva dávní přátelé i sportovní soupeři – Vinco Moravec, ekonomický náměstek s uspořádaným rodinným životem, a na druhé straně Vlado Valhar, opravář pneumatik bez rodinného zázemí. Oproti sobě se tak ocitají dva zcela odlišné životní principy.
80. léta
Osmdesátá léta 20. století patří k nejplodnějším obdobím Dušana Trančíka. V tomto období osmdesátých let natočil sedm celovečerních filmů: Fénix (1981), Pavilón šeliem (1982), Štvrtý rozmer (1983), Iná láska (1985), Víkend za milión (1987), Sedem jednou ranou (1988), Mikola a Mikolko (1988).
Fénix
Fénix je příběh ze života profesionální sportovkyně, připravující se na olympijské hry, které jsou vrcholem její kariéry. Kvůli kariéře je ochotna obětovat i dítě, které čeká – podstoupí interrupci. Dušan Trančík v tomto filmu kombinuje prvky dokumentu s poetickou stylizací.
Pavilón šelem
Proti tvrdému a syrovému ošetřovateli šelem v zoo, který despoticky ovládá nejen zvířata ale i lidi, stojí jeho pomocník, zásadní odpůrce bezpráví a autoritativního chování. Na námětu a scénáři se podílel Ondřej Šulaj.
Štvrtý rozmer
Štvrtý rozmer je příběh o mladém učiteli, amatérském astronomovi, žijícím v maloměšťácké společnosti ovládané konzumem. Scénář a námět napsal Jozef Puškáš.
Iná láska
Příběh medika Hradila, kterého kvůli nelegálnímu potratu vyhodí ze školy. Medik se vrací do vesnice za ženou, jejíž potrat vykonal. Vesnice představuje mikrovzorek celé společnosti – panoptikum bezútěšnosti, kde se nacházejí jen zkrachovalí muži a ženy. Závěrečná katarze však chybí, kvůli změně konce filmu.
Situace po roce 1989
Po rozpadu Československa a zániku studia Koliba přestal být Dušan Trančík činný v oblasti hrané filmové tvorby. Po 1989 natočil ještě několik dokumentů pro Febio, ale věnoval se hlavně jiným činnostem, než je filmová tvorba. V letech 1994-1998 přednášel na filmové škole ve Zlíně. Od roku 1999 je profesorem na VŠMU v Bratislavě, obor „Hraná režie“. V tomto období zastával mnoho funkcí, byl například předsedou a místopředsedou Slovenského filmového svazu, Asociace slovenských filmových a televizních režisérů a Slovenské filmové a televizní akademie. Je členem Evropské filmové akademie. V roce 2002 působil jako generální ředitel médií a audiovize na Ministerstvu kultury Slovenské republiky.
Charakteristika tvorby
Ve filmech Dušana Trančíka lze rozeznat jeho typický režijní rukopis. Využívá osobitou kamerovou stylizaci (širokoúhlý objektiv, zrno, kontrasty), za níž je citelný vliv dokumentární tvorby. Téměř každý syžet v jeho filmech je založen na principu osudu jednotlivce v zkorumpovaném prostředí. Filmy jsou přesto, že jejich základem bývá dobrý scénář, mnohdy fragmentované, což může působit rušivě. Trančík často využívá neherce a hovorový jazyk, aby film působil co nejreálněji. Známá je jeho spolupráce s významnými slovenskými scenáristy, jako jsou Tibor Vichta nebo Jozef Puškáš.
Filmografie
- Hrané filmy
- 2006 - Zima kúzelníkov (TV film)
- 1990 - Keď hviezdy boli červené
- 1988 - Mikola a Mikolko
- 1988 – Sedem jednou ranou
- 1987 - Víkend za milión
- 1985 - Iná láska
- 1983 - Štvrtý rozmer
- 1982 - Pavilón šeliem
- 1981 - Fénix
- 1980 - Vesední den
- 1979 - Seveso (TV film)
- 1978 - Víťaz
- 1976 - Cesta domov (TV film)
- 1976 – Koncert pre pozostalých
- 1975 - Amulet
- 1974 - Oblaky - modriny (TV film)
- 1973 - Príbeh siedmich majstrov cechu
- 1972 - Druhý výstup na Nanga Parbat
- 1972 – Vrcholky stromov
- 1971 - Vydýchnut (TV film)
- 1970 - Robotník X
- 1968 - Fotografovanie obyvateľov domu
- Dokumentární filmy
- 2013 – Hodina dejepisu (TV film)
- 2011 – Inventura Febia: Blok zleva a V srdci Čech (TV film)
- 2011 – Inventura Febia: Nejšťastnější den Anny Mečiarové a Slovenské tango (TV film)
- 2009 - České milovanie (TV seriál)
- 2006 - Optimista /Winter/
- 2002 - 21 pohledů na Prahu 21. století (TV seriál)
- 1997 - Hádala se duše s tělem (TV seriál)
- 1996 - Tisove tiene
- 1993 - Kurzes Gedächtnis
- 1991 - Dva portréty
- 1988 - Štestí sběratelů
- 1969 - Šibenica
Odkazy
Literatura
- MACEK V., PAŠTÉKOVÁ J. Dejiny slovenskej kinematografie. Martin: Osveta, 1997.
- ŠMATLÁKOVÁ R., ŠMATLÁK M., Filmové profily. Bratislava: SFU, 2005.
- ULMAN M., ULMAN P. Sprievodca klubovým filmom. Bratislava: ASFK, 2003.
