Dušan Hejbal

Do starokatolické církve vstoupil v roce 1968. Následujícího roku začal studovat Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze. V červnu 1970 byl vysvěcen na jáhna, o rok později na kněze. V květnu 1972 musel na příkaz úřadů opustit bohosloveckou fakultu. Až do pádu komunistického režimu působil v pastoraci neveřejně, pracoval jako pomocný dělník, zedník, provozář, řidič tramvaje nebo prodavač.[2]

Byl blízkým spolupracovníkem tehdejšího pronásledovaného biskupa Augustina Podoláka, pod jehož vedením se věnoval studiu teologie a podílel se na neveřejných církevních vzdělávacích aktivitách. Byl tak rovněž vyšetřován StB pro maření státního dohledu nad církvemi.[3]

Po sametové revoluci byl v dubnu 1990 jmenován generálním vikářem, dne 23. února 1991 zvolen biskupem. Následujícího roku se stal místopředsedou Ekumenické rady církví v ČR (ERC). Od roku 1993 přednášel starokatolickou dogmatiku a liturgiku na Husitské teologické fakultě UK. Dne 27. září 1997 byl v Praze v katedrálním chrámu svatého Vavřince na Petříně vysvěcen na biskupa.[3] V čele Starokatolické církve v České republice jako biskup stál do 16. července 2016, kdy dosáhl věku 65 let, a vedení církve převzal nově zvolený biskup Pavel Benedikt Stránský.

V letech 2000–2005 byl předsedou řídícího výboru ERC, poté opět místopředsedou tohoto sdružení.[4]

Od mládí se věnoval hudbě, zprvu jako folkový zpěvák ve dvojici Labašta & Hejbal. Od roku 1981 je kmenovým textařem rockové skupiny Dr. Max, psal i pro interprety středního proudu populární hudby. Celkem v období 1986–1997 uplatnil osmdesát textů.[5] Při bohoslužbách často doprovází písně na kytaru. Starokatolický zpěvník obsahuje více duchovních písní s jeho texty.