Rosnatkovité

Rosnatkovité jsou povětšině jednoleté nebo vytrvalé pozemní byliny, pouze aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa) je bezkořenná vodní bylina. Kořenový systém je málo vyvinutý, tvořený rhizoidy. Některé druhy zvláště australských rosnatek vytvářejí podzemní hlízy. Listy jsou střídavé nebo nahloučené v přízemní růžici (u aldrovandky v přeslenech), s palisty nebo bez palistů. Listy jsou uzpůsobeny k lapání kořisti. U rosnatek jsou pokryty lepkavými žláznatými chlupy – tentakulemi, u mucholapky a aldrovandky je způsob lapání kořisti aktivní, pomocí pasti reagující na pohyb.

Květy jsou pravidelné, čtyř- až pěti- (výjimečně až osmi-) četné, oboupohlavné, obvykle ve vijanu, řidčeji v hroznu nebo jednotlivé. Kališní lístky jsou na bázi srostlé, koruna je volná. Tyčinek je obvykle 4 nebo 5 (vz. až 20), jsou volné a střídající se s korunními lístky. Semeník je téměř nebo zcela svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s volnými čnělkami. Plodem je pukavá nebo nepukavá lokulicidní tobolka s několika až mnoha semeny.[1][2][3]

• 
  Rosnatka Drosera rupicola
• 
  Květ hlíznaté rosnatky Drosera menziesii
• 
  Květ mucholapky podivné (Dionaea muscipula)
• 
  Aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa)
• 
  Detail pasti mucholapky podivné (Dionaea muscipula)

Čeleď rosnatkovité zahrnuje asi 115 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena po celém světě. Největší rod je rosnatka, zbylé 2 rody jsou monotypické.[4]

V české stejně jako v evropské květeně jsou zastoupeny 3 druhy rosnatky (Drosera) a aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa).[3][5]

Rosnatkovité se vyskytují na přinejmenším sezónně vlhkých stanovištích na kyselých, živinami chudých půdách.[6]

V klasických systémech byly rosnatkovité většinou řazeny do blízkosti čeledí špirlicovité (Sarraceniaceae) a láčkovkovité (Nepenthaceae), avšak na zcela jiné místo v systému než většina čeledí řádu hvozdíkotvaré v dnešním pojetí, nejčastěji do podtřídy Dilleniidae (Cronquist, Tachtadžjan).

"Podle kladogramů APG tvoří rosnatkovité bazální větev monofyletické skupiny čeledí zahrnující láčkovkovité (Nepenthaceae), rosnolistovité (Drosophyllaceae), Ancistrocladaceae a Dioncophyllaceae.[4]

Květy rosnatkovitých jsou obvykle opylovány hmyzem, samoopylení bývá zabráněno protandrií. Květy se mohou samoopylit při uzavírání se na sklonku dne. Drobounká semena jsou šířena vzduchem nebo vodou. Dosti časté je také vegetativní množení, např. úlomky listů či kořenů. U australských trpasličích rosnatek se v závěru suché periody vytvářejí v centru listové růžice speciální zelená rozmnožovací tělíska – tzv. gemy.[6]

• aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda)
• mucholapka podivná (Dionaea)
• rosnatka (Drosera)

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je cenná léčivá rostlina.

Aldrovanda, Dionaea, Drosera[7]