Drejdl

Někteří židovští komentátoři připisují symbolům na drejdlu symbolický význam. Jedna myšlenka například je, mezi spojením čtyř písmen se čtyřmi mocnostmi, které vládly nad Izraelem – Babyloňané, Peršané, Řekové a Římané.[1]

Někteří tvrdí, že hra s drejdlem se hraje, aby se připomnělo, že hra vznikla, aby Židé utajili skutečnost, že studují Tóru, která byla postavena Řeky mimo zákon. Židé se shromáždili v místech s jeskyněmi a měli hlídky, které je upozornily, když se blížili vojáci, a ti je pak našli ne při studiu, ale při hře.^[zdroj?]

Podle jiného názoru neměl drejdl původně žádnou spojitost s Chanukou, ale je to převzatý německý vánoční zvyk, jehož původ ovšem sahá až ke starověkému Řecku a Římu.[2]

Drejdl

Poté, co se zapálí svíčky na chanukiji, se obvykle v mnoha domácnostech hraje hra s drejdlem. Každý hráč začíná s 10 nebo 15 mincemi (reálnými nebo čokoládovými), oříšky, rozinkami, bonbony a umístí jednu sladkost do misky. První hráč roztočí drejdl a podle toho co mu padne buď vyhraje nebo vloží část svých sladkostí do misky. Klíč založený na jidiš verzi této hry je následující:

• nun – ništ – „nic“ – nic se neděje a hraje další hráč
• gimel – gants – „vše“ – hráč vyhrál obsah celé misky
• he – halb – „polovina“ – hráč získal polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
• šin – štel ajn – „vložit“ – hráč vloží jednu sladkost do misky

Jiné verze hry se liší:

• nun – nim – „bere“ – hráč získá jednu sladkost z misky
• gimel – gib – „dává“ – hráč vloží jednu sladkost do misky
• he – halb – „polovina“ – hráč získá polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
• šin – štil – „klid“ – nic se neděje a hraje další hráč

Hra končí v okamžiku, kdy jeden hráč vyhraje vše.

K drejdlu se pojí židovská píseň „Toč se drejdle toč, toč“:

Překlad: Malý drejdle toč se toč, chanuka je pěkný svátek. Svátek radosti pro celý lid — velký zázrak se tam stal.