Drahonice (tvrz)

Drahonickou tvrz postavili bratři Jaroš a Racek ze Štěkně[2] po roce 1374. Jiný Jaroš z Drahonic známý z roku 1434 býval nejprve služebníkem Oldřicha z Rožmberka, ale později se přidal na stranu táborského svazu. Dalším majitelem byl Jan Brus v první polovině patnáctého století, v průběhu šestnáctého století vesnice patřila pánům z Rožmitálu. Roku 1508 nechal Zdeněk Lev z Rožmitálu tvrz přestavět[3] a roku 1534 ji zastavil Václavu Švihovcovi ze Švihova.[4] Od Adama Lva z Rožmitálu Drahonice koupila Kateřina z Lípy provdaná za Hynka Radkovce z Mirovic. Když v roce 1614 zemřel jeho druhý syn Oldřich, vyplatila vdova Salomena Radkovcová, rozená ze Žákavy, zadlužené panství, které se skládalo z Albrechtic, Pivkovic, Bílska a tří dvorů. Statek zdědil starší syn Mikuláš Diviš a po jeho smrti v roce 1661 dcera Kateřina Konstancie, která se provdala za hraběte Ferdinanda Leopolda z Vrtby. Roku 1700 vesnici koupil kníže Ferdinand Schwarzenberk, který ji připojil k protivínskému panství. Tvrz obývaná v osmnáctém století pouze úředníky byla ve špatném stavu a během vichřice v roce 1762 se zřítila.[3] Podle jiných zdrojů byl příčinou zániku požár ve stejném roce.[2] Zdejší dvůr Schwarzenberkům patřil až do roku 1945.[3]

Zachovalou dominantou tvrze je pozdně gotická dvoupatrová nárožní věž s kuželovou šindelovou střechou[4] a částečně zachovaným vstupním portálem a krakorci. Interiér věže osvětlují pouze střílnovitá okénka. Na severní straně je patrné místo, kde se na věž napojovala hradba.[3]