Krokový motor

Ovladač krokového motoru je speciální elektronický obvod generující impulsy v určitém sledu a délce. Tyto impulsy následně přes výkonovou část budí v přesném pořadí jednotlivá vinutí rotoru. Frekvence, pořadí a délka impulsů z řídícího obvodu řídí počet, smysl otáček rotoru a rovněž točivý moment stroje.

Úhel kroku α je jmenovitý úhel, který odpovídá změně polohy rotoru po příchodu jednoho impulzu. Na velikost úhlu kroku má vliv konstrukce motoru tj. počet fází statoru, počet pólů rotoru a způsob řízení krokového motoru. Vztah platný pro velikost kroku ${\displaystyle \Phi ={\tfrac {360^{\circ }\!\!\;\cdot N}{m}}}$ kde ${\displaystyle m}$ je počet fází statoru a ${\displaystyle N}$ je počet zubů rotoru.

• Nazývány: reluktanční motory nebo krokové motory s proměnnou reluktancí, též drápkový motor.
  • V anglicky psané literatuře označované zkratkou VR nebo VRM - Variable Reluctance Motors.
• Princip: Rotor tohoto typu krokového motoru je tvořen vyniklými póly z magneticky měkkého materiálu, kdy jednotlivé póly rotoru jsou vtahovány pod póly statoru, do míst s nejsilnějším magnetickým polem, a to díky rozdílu v magnetické vodivosti vzduchu vůči "drápkům" vyniklých pólů rotoru (sestaveného z plechů) z prostého řeleza. Po vtažení do magnetického pole statoru jsou oba zúčastněné drápky rotoru v této pozici pak i nadále drženy, jako pod elektromagnetem, dokud řídící obvod nenabudí jiný pól statoru, ideálně s nejmenším úhlem k překroku.

• Nazývány: krokové motory s aktivním rotorem, někdy též krokové motory s radiálně polarizovaným permanentním magnetem
  • V anglicky psané literatuře označované zkratkou PM - Permanent Magnet.
• Princip: Rotor tohoto typu je tvořen permanentním magnetem, po obvodu rotoru se střídají severní a jižní póly budicích magnetů.

• Nazývány: aktivními krokovými motory s axiálně orientovaným permanentním magnetem.
  • V anglicky psané literatuře označované zkratkou HB - Hybrid.
• Princip: Jde o speciální druh aktivních krokových motorů, jejichž rotor je tvořen axiálně uloženým permanentním magnetem, na jehož koncích (severním a jižním pólu) jsou umístěny feromagnetické pólové nástavce: koruny. Jedná se tedy o jakousi kombinaci obou předcházejících typů krokového motoru: v ose rotoru uložený magnet s magnetickým obvodem ze dvou do sebe (téměř) zaklesnutých trnů z korun na obou čelech rotoru. Každý trn koruny je pólem dané magnetické polarity; střídání pólů je dáno konstrukčně, prolnutím trnů obou korun.

Samostatný druh strojů, které vykonávají neperiodický posuvný pohyb: Stator tohoto motoru je rozvinut do úsečky, má tedy (konstrukčně) možnost jen konečného pohybu na jednu stranu. Nesoudělností rozměrů, různými odstupy mezi póly statoru a rotoru, lze získat krok motoru, který je jen zlomkem odstupu mezi póly rotoru i statoru. Ale pořadí spínání elektrického buzení jednotlivých pólů (statoru) se pak může jevit nelogicky napřeskáčku, oproti jeho konstrukčnímu pořadí pólů v prostoru.

Rotor se netočí, nýbrž posouvá, je proto potřeba řešit pojezdy, místo ložisek.