Douglass North

Douglass North se narodil 5. listopadu 1920 v Cambridge v americkém státě Massachusetts. Kvůli otcově práci se rodina často stěhovala – do Ottawy, Lausanne, New Yorku a do Wallingfordu. North studoval na Ashbury College v Ottawě a Choate Rosemary Hall ve Wallingfordu. Poté byl přijat na Harvard, nicméně kvůli otcově práci se museli znovu stěhovat, tentokrát na západní pobřeží Spojených států. Studoval na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkeley a roku 1942 obdržel titul B. A. Vystudoval politologii, filosofii a ekonomii.[1]

Během druhé světové války působil jako navigátor u Merchant Marine. Poté se vrátil na Berkeley, aby získal doktorát z ekonomie. Roku 1952 začal působit na Washingtonské univerzitě jako asistující profesor, od roku 1956 jako docent a poté mezi lety 1960 a 1983 už jako profesor. Od roku 1960 editoval Journal of Economic History. Dále působil na William Marsh Rice University v Houstonu v Texasu a na britské Cambridgeské univerzitě. Roku 1991 se stal prvním ekonomickým historikem, který kdy obdržel prestižní Cenu Johna R. Commonse pro ekonomy.[1]

Douglass North zemřel 23. listopadu 2015 ve věku 95 let na rakovinu jícnu.[1]

Instituce jsou podle Northa „lidmi vytvořená omezení, která tvoří strukturu politické, ekonomické a sociální spolupráce.“ Objevují se v nich jak neformální omezení (tradice, zvyky, sankce, tabu), tak ty  formální (stanovené zákonem). North mezi ně řadí ústavy, zákony a vlastnická práva. Instituce v historii vznikaly, jelikož lidé chtěli vytvořit jednotný řád. Instituce tvoří ekonomiku státu, určují, jestli roste a nebo upadá. „Historii můžeme chápat jako příběh institucionální evoluce.“[2]

První ekonomická aktivita lidí byl směnný obchod ve společnosti lovců a sběračů. Trh se postupně rozšiřoval za hranice vesnice do regionu, do celého státu, i za jeho hranice, nebo i za oceán, díky zámořským objevům.[2]

Spolu s dálkovým obchodem roste i míra specializace jednotlivců a jejich soustředění se do větších center – měst i velkoměst. Společnost se urbanizuje. Dále rostou i transakční náklady spojené s cly, přepravou zboží a jeho ochranou např. před piráty. Proto jednotlivé instituce spolupracují a usilují často o volný obchod za účelem snížení těchto nákladů. [2]

V poslední etapě roste specializace ekonomických aktivit, pozorujeme ji v západních zemích. V zemědělství pracuje jen malé množství lidí. Trhy se stávají mezinárodními. Nejvíce lidí žije ve městech a pracuje v sektoru služeb. North nazývá současnou společnost jako „městskou.“  [2]

North se zabývá třemi primitivními typy směnného obchodu.

-       Zaprvé to byl obchod v rámci kmenové společnosti. Tamní zvyky byly dosti flexibilní, lidé často neznali své místo ve společnosti.

-       Druhou formu obchodu, která dosud existuje v Severní Africe a na Středním Východě, tvoří regionální výměnný obchod (Suq.) Tato forma je charakteristická velkou mírou drobného podnikání. Typický je enormní počet malých transakcí a obchod tzv. „tváří v tvář.“  Prodejci se snaží o „klientizaci," tedy o opakovaný obchod s každým nakupujícím. K této formě také patří smlouvání z ceny. Pokud by v Suq existovaly instituce, vedlo by to dle Northa k větší míře životaschopnosti a výdělečnosti prodejců.

-       Třetí druh směny je „karavan trade, který ilustruje neformální zábrany, které činily obchod možným i v místech, kde neexistoval organizovaný stát.“ [2]

Douglass North popisuje rozvoj institucí v Evropě. Hlavní slovo připisuje „inovacím,“ byly to například techniky pro obcházení lichvářských zákonů. Nedodržování těchto zákonů vedlo k upouštění od lichvy a zavádění úrokových měr, tudíž i vznik patřičných institucí a zánik lichvy. Druhou inovací byl vznik směnky. Třetí inovaci vidí North ve zveřejňování cen komodit a zavedení směnných kurzů mezi evropskými měnami. Poslední inovací bylo pojištění. To vše vedlo ke vzniku různých, především ekonomických institucí. [2]

• Location Theory and Regional Economic Growth, Journal of Political Economy 63(3):243-258, 1955
• The Economic Growth of the United States, 1790–1860, Prentice Hall, 1961.
• Institutional Change and American Economic Growth, Cambridge University Press, 1971 (with Lance Davis).
• The Rise of the Western World: A New Economic History, 1973 (with Robert Thomas).
• Growth and Welfare in the American Past, Prentice-Hall, 1974.
• Structure and Change in Economic History, Norton, 1981.
• Institutions and economic growth: An historical introduction, Elsevier, 1989
• Constitutions and Commitment: The Evolution of Institutions Governing Public Choice in Seventeenth-Century England, Cambridge University Press, 1989
• Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990.
• Institutions, 1991, The Journal of Economic Perspectives, Vol. 5, No. 1, pp. 97–112
• Economic Performance through Time, American Economic Association, 1994
• Empirical Studies in Institutional Change, Cambridge University Press, 1996 (edited with Lee Alston & Thrainn Eggertsson).
• Understanding the Process of Economic Change, Princeton University Press, 2005.
• Violence and Social Orders: A Conceptual Framework for Interpreting Recorded Human History, Cambridge University Press, 2009 (with John Joseph Wallis and Barry R. Weingast).

[3][4]