Dordogne (řeka)

Dordogne je řeka v jihozápadní Francii (Limousin, Akvitánie, Midi-Pyrénées, Auvergne). Její celková délka je 483 km. Plocha povodí měří 23 957 km². Jméno řeky vzniklo z původního názvu Durānius, jenž byl odvozen z kořenu dur-, dor- z doby před osídlením Keltů (podobně jako název řeky Durance). Od 11. července 2012 je celé povodí řeky Dordogne Biosférickou rezervací UNESCO.[1]

Dordogne
řeka v oblasti Périgord
Základní informace
Délka toku483 km
Plocha povodí23 957 km²
Průměrný průtok380 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
obec Mont-Dore pod vrcholem Puy de Sancy v masívu Dore ve Francouzském středohoří
45°31′41,88″ s. š., 2°48′51,12″ v. d.
1366 m n. m.
Ústí
mezi obcemi Bayon-sur-Gironde a Ambès do estuáru Gironde Biskajského zálivu
45°2′30,3″ s. š., 0°36′22,09″ z. d.
3 m n. m.
Protéká
Francie Francie (Limousin, Akvitánie, Midi-Pyrénées, Auvergne)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Garonna

řeka na mapě Francie
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Řeka vzniká na svahu vrcholu Puy de Sancy v severní části masívu Monts Dore ve Francouzském středohoří v nadmořské výšce 1366 m soutokem dvou zdrojnicpotoků Dore a Dogne. Teče zhruba jihozápadním směrem. Na horním a středním toku protéká Francouzským středohořím a na dolním toku Garonskou nížinou. Poblíž Bordeaux se vlévá zprava do Garonny se kterou vytváří společné ústí zvané estuár Gironde.

Přítoky

Nejvýznamnější přítoky jsou Vézère a Isle.

Vodní režim

Na jaře a na podzim má nejvíce vody. V zimě dochází k samostatným povodním, které jsou způsobeny otepleními a dešti. V létě je vodní stav nejnižší. Průměrný průtok vody činí 380 m³/s. Na dolním toku lze pozorovat tzv. vzdouvání, přílivovou vlnu šířící se proti proudu poté, co ústí řeky je zasaženo přílivem moře.

Využití

Vodní doprava je možná pro námořní lodě do města Libourne. Řeka byla přehrazena deseti přehradami a byly na ní zprovozněny 4 velké vodní elektrárny a několik menších. Na řece leží města Bergerac, Libourne.

Odkazy

Reference

  1. 20 neue Biosphärenreservate [online]. Deutsche UNESCO-Kommission, 2012-07 [cit. 2017-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12.

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.