Dominik Maulini

Narodil se v Kaliszi, v tehdejším Prusku.[p 2] Do Prahy přišel okolo roku 1790. Na Smíchově založil dílnu na cínové plastické obrázky svatých. Počátkem roku 1800, když získal dostatečný kapitál, zakoupil dům se zahradou, pozdější dům U Libuše na místě dnešního Švandova divadla. Zde založil měditiskárnu a tiskárnu litografií. V roce 1840 zakoupil sousední parcelu a postavil zde dům U Přemysla, do kterého svůj závod přesunul. Tiskárnu vedl s nejstarším synem Karlem (*1815) z prvního manželství, který byl též mědirytec.[3] Na chodu firmy se podíleli i další synové František (1816–1857), Jan (1821–1839), Dominik mladší (1830–?) a Eduard (1835–1878).

Zemřel necelé tři týdny po smrti své druhé manželky Eleonory, která zemřela 12. března 1863.[4]

Po smrti Dominika Mauliniho jeho tiskárna zanikla, zásoby tiskárny a matrice odkoupilo vydavatelství Doležal & Steinbrener z Červeného Kostelce.[5]

Pro dílo Dominika Mauliniho a jeho dílny je typická devoční grafika – tištěné obrázky svatých („svaté obrázky“), některé z nich kolorované, zlacené a lakované.

Počátky smíchovského podnikání Dominika Mauliniho zobrazil beletristicky Jakub Arbes v druhé části povídky Penězokaz z roku 1875. Podle této verze přišel chudý Maulini na Smíchov již ženatý a s několikaměsíčním dítětem roku okolo roku 1824. Prodej cínových figurek svatých, které zde do forem odléval, měl položit základ jeho bohatství a umožnit založení tiskárny. Tisk svatých obrázků prosperoval podle Arbese do roku 1848. Do pěti let po smrti manželů měly jejich děti nashromážděné bohatství utratit, provdaná dcera měla žít v chudých poměrech; syn pracovat jako nádeník a jeho děti žebrat.[9] Základ příběhu o vzestupu tiskárny odpovídá údajům pamětníka,[3] některé detaily jsou ale v rozporu s matričními a jinými úředními záznamy.