Dolní Suchá (Havířov)
Dolní Suchá (pol.: Sucha Dolna, něm.: Nieder Suchau) je část města Havířov v okrese Karviná. Nachází se na severovýchodě Havířova. Prochází zde silnice II/475. V roce 2009 zde bylo evidováno 267 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 635 obyvatel.[3]
| Dolní Suchá | |
|---|---|
.JPG.webp) Mateřská škola | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Havířov |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′29″ s. š., 18°26′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 951 (2011)[1] |
| Katastrální území | Dolní Suchá (4,37 km²) |
| PSČ | 735 64 |
| Počet domů | 247 (2011)[1] |
  Dolní Suchá | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 37770 |
| Kód k. ú. | 637777 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Suchá je také název katastrálního území o rozloze 4,37 km2.[4]
Historie
Obec byla poprvé zmíněna v latinském dokumentu Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis (Polská kniha platů vratislavského biskupství), zapsaného v době biskupa Jindřicha Wierzbna kolem roku 1305. ve formě položky Sucha utraque [5] [6].), který je spojen s velkou osídlovací akcí prováděnou na konci 13. století na území pozdějšího Horního Slezska. V té době byla vesnice politicky v mezích piastovského Slezska vytvořeného v roce 1290. Po zrušení poddanství byla obec nejdřív v těšínském okrese, poté v nezávislém politickém okrese Fryštát v soudním obvodu Fryštát. Již na konci 18. století byla v oblasti nalezena ložiska uhlí, což přispělo k hospodářskému a demografickému rozvoji oblasti a samotné Dolní Suché , zejména ve druhé polovině 19. století. Od roku 1880 do roku 1910 se počet obyvatel zvýšil z 944 na 2237. Jazyková prohlášení v posledních čtyřech rakouských sčítáních se často měnila. Podle sčítání lidu v roce 1880 tvořili česky mluvící lidé 94,3% a polsky mluvící pouze 2,9% (německy mluvící 2,8%). V roce 1890 to bylo 55,9% a 44,1%. V roce 1900 však většina deklarovala polský jazyk (56,7%) a do roku 1910 se počet zvýšil na 58,9%, když deklarace českého jazyka klesla z 42,6% v roce 1900 na 38,1% v roce 1910 a 57 (2,6) %) hovořílo německy [7]; 1344 (60,1%) byli katolíci, 862 (38,5%) byli protestanti, 21 (0,9%) byli Židé a 10 dalších náboženství nebylo označeno[8].
Související články
Významní rodáci
- Jiří Sarganek, též Jerzy Sarganek či Georg Sarganeck (27. ledna 1702 Dolní Suchá – 24. května 1743, Neustadt an der Aisch, Bavorské kurfiřtství), slezský spisovatel nekatolické exilové literatury, evangelický teolog pietistického směru a pedagog.
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 718, 719, záznam 7-3. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- liber. www.dokumentyslaska.pl [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- SCHULTE (RED.), J. W.; MARKGRAF (RED.), H. Codex Diplomaticus Silesiae T.14 Liber Fundationis Episcopatus Vratislaviensis. [s.l.]: Breslau Dostupné online.
- PIĄTKOWSKI, Kazimierz. Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskim. [s.l.]: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego Dostupné online. (polski)
- PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Suchá na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Suchá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Dolní Suchá na webu ČÚZK
