Dolní Bělá

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,[3] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.[4]

První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.[5] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.[6]

• do roku 2018: Tomáš Křiklán
• od roku 2018: Martin Karlovec

• Na návrší nad Dolní Bělou se dochovaly pozůstatky hradu Bělá z počátku čtrnáctého století.
• Ve středu vesnice stojí empírový kostel Povýšení svatého Kříže z let 1820–1822.[8] Pod kostelem se nachází původně pozdně barokní fara z roku 1769, upravená v první polovině devatenáctého století. Její jednopatrová budova má valbovou střechu a půdorys písmena L. Omítky fasád prvního patra jsou zdobené lizénami a štukovými klenáky. Nad vchodem je umístěn akantem zdobený znak opata plaského kláštera Fortunata Hartmanna.[9]
• K drobným kulturním památkám patří kaple Zvěstování Panny Marie a Husova kaple. Barokní kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1736 u silnice do Horní Bělé má čtvercový půdorys a sedlovou střechu z bobrovek. Dovnitř vede vstup v šambráně zaklenutý půlkruhovým obloukem s klenákem, na němž je uvedeno vročení 1736.[10] Funkcionalistická Husova kaple byla postavena v letech 1938–1939 podle projektu architekta Jaroslava Fišera. Samotná kaple má kruhový půdorys s průměrem asi jedenáct metrů a kryje ji devět metrů vysoká kupole s lucernou.[11]
• V centru vsi se dochovala budova Válcových mlýnů Josefa Pioreckýho.

• 
  Obecní úřad
• 
  Kostel Povýšení Svatého Kříže
• 
  Fara
• 
  Zřícenina hradu Bělá

• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bělá na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dolní Bělá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)