Dlouhý pochod 2F
Dlouhý pochod 2F (CZ-2F, LM-2F, čínsky pchin-jinem Chángzhēng èrhào F huǒjiàn, znaky zjednodušené 长征二号F火箭), také známý jako Šen-ťien (čínsky pchin-jinem Shénjiàn, znaky 神箭, „Božský šíp“) je čínská nosná raketa patřící do rodiny raket Dlouhý pochod primárně určená pro lety lodi Šen-čou s posádkou.
| Dlouhý pochod 2F | |
|---|---|
 | |
| Země původu |  Čína |
| Rodina raket | Dlouhý pochod (Dlouhý pochod 2) |
| Výrobce | CALT |
| Účel | Nosná raketa |
| Rozměry | |
| Výška | 62 m |
| Průměr | 3,35 m |
| Hmotnost | 464 000 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | 8 400 kg |
| Historie startů | |
| Status | aktivní |
| Kosmodrom | Ťiou-čchüan |
| Celkem startů | 14 |
| Úspěšné starty | 14 |
| První start | 19. listopadu 1999 |
| Pomocné motory – 4x YF-20B | |
| Počet | 4 |
| Tah | 4x814 kN (3 256 kN celkem) |
| Specifický impuls | 291 s |
| Doba zážehu | 128 s |
| Palivo | N2O4 / UDMH |
| První stupeň – 4x YF-20B | |
| Motor | 4 YF-20B |
| Tah | 3256 kN |
| Specifický impuls | 291 s |
| Doba zážehu | 166 s |
| Palivo | N2O4 / UDMH |
| Druhý stupeň – 1x YF-24B | |
| Motor | 1 YF-24B |
| Tah | 831 kN |
| Specifický impuls | 289 s |
| Doba zážehu | 300 s |
| Palivo | N2O4 / UDMH |
Je to raketa upravená pro větší bezpečnost letů s posádkou odvozená od Dlouhého pochodu 2E, který byl dále odvozen od Dlouhého pochodu 2C.[1] Je vypouštěna z komplexu SLS z kosmodromu Ťiou-čchüan. První let proběhl 19. listopadu 1999 s lodí Šen-čou 1. Po třetím letu s Šen-čou 3 pojmenoval tehdejší prezident Ťiang Ce-min raketu Šen-ťien, což znamená Božský šíp.[2]
Dne 15. září 2003 dopravila tato raketa na orbitu Země prvního čínského tchajkonauta v lodi Šen-čou 5. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu ještě lodě Šen-čou 6, Šen-čou 7,[3] Šen-čou 9 a Šen-čou 10, poslední roku 2013.
Rozdíly oproti Dlouhému pochodu 2E
Zvnějšku se raketa velmi podobá Dlouhému pochodu 2E, od kterého byla odvozena. Většina změn se týká zdvojených či ztrojených systémů pro zvýšení bezpečnosti, avšak byly provedeny některé úpravy struktury umožňující raketě používat těžší kryt používaný na lodi Šen-čou. Raketa je také schopna vynést těžší náklady s pomocí pomocných motorů na prvním stupni.[4]
Raketa má také systém pokročilého monitorování chyb a diagnostiky, který umožňuje tchajkonautům uniknout v případě nebezpečí, a je první čínskou raketou, která se skládá a je dopravena na odpalovací rampu svisle.[5]
Problémy s vibracemi
Během letu Šen-čou 5 si tchajkonaut Jang Li-wej stěžoval na velké vibrace rakety. Ačkoliv byly problémy z větší části odstraněny úpravami, byly vibrace znovu zaznamenány během letu Šen-čou 6 vyžadujíce si tak další změny.[6]
Přehled letů
| Let
číslo |
Datum startu | Startovací
rampa |
Náklad | Posádka | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 19. listopadu 1999
22:30 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 1 | — | Úspěch |
| 2 | 9. ledna 2001
17:00 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 2 | — | Úspěch |
| 3 | 25. března 2002
14:15 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 3 | — | Úspěch |
| 4 | 29. prosince 2002
16:40 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 4 | — | Úspěch |
| 5 | 15. října 2003
01:00 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 5 | Jang Li-wei |
Úspěch |
| 6 | 12. října 2003
01:00 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 6 | Fej Ťün-lung
|
Úspěch |
| 7 | 25. září 2008
13:10 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 7 | Čaj Č’-kang
|
Úspěch |
| 8 | 29. září 2011
13:16 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Tchien-kung 1 | — | Úspěch |
| 9 | 31. října 2011
21:58 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 8 | — | Úspěch |
| 10 | 16. června 2012
10:37 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 9 | Ťing Chaj-pcheng
|
Úspěch |
| 11 | 11. června 2013
09:38 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 10 | Nie Chaj-šeng
|
Úspěch |
| 12 | 15. září 2016
14:04 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Tchien-kung 2 | — | Úspěch |
| 13 | 16. října 2016
23:30 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 11 | Ťing Chaj-pcheng
|
Úspěch |
| 14 | 4. září 2020
07:30 |
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Experimentální
miniraketoplán |
— | Úspěch |
| 15 | 2021 | Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 12 | TBA
|
Plán |
| 16 | 2021-2022 | Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1 |
Šen-čou 13 | TBA
|
Plán |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March 2F na anglické Wikipedii.
- LM-2F - Launch Vehicle [online]. CGWIC [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- CZ [online]. Astronautix.com [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- China to launch Shenzhou-7 spacecraft on Thursday [online]. English Xinhua, 2008-09-24 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Long March 2F - Summary [online]. Spaceandtech.com, 1999-11-20 [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04. (anglicky)
- Archivováno 23. 5. 2008 na Wayback Machine
- CCTV International [online]. Cctv.com, 2008-09-25 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlouhý pochod 2F na Wikimedia Commons