Dittrichova

Ulice orientovaná severojižním směrem souběžně s tokem Vltavy, začíná v ulici Na Moráni, která je na ni kolmá. Nalevo, číslo orientační 1, se nachází bývalý Nadační dům Štěpána Kynzla, který zde má i desku s portrétem. Napravo v č.o. 2 se poté nachází pobočka Městské knihovny v Praze a dále vlevo v č.o. 5 čajovna Daruma. Poté následuje křižovatka s ulicí Trojanova. Napravo se nachází objekt Českého vysokého učení technického (ČVUT) a vlevo v zaústění ulice Jenštejnská Dům dětí a mládeže.[1] Na křižovatce s Jenštejnskou ulicí vpravo rohovou partií zasahuje Hlávkova kolej, patřící v posledních desetiletích ČVUT.[3] Poté napravo na křižovatce s ulicí Resslova se nachází kostel svatého Václava na Zderaze, v jeho soklu je vchod do galerie Via Art. Vpravo za křižovatkou je v Resslově ulici obchodní akademie. Ulice končí na křižovatce ulic Záhořanského a Náplavní.[1]

Toto historické území bylo osídleno již od raného středověku a kdysi mělo velmi členitý terén. Ulice byla vytyčená až roku 1889, aby spojila někdejší novoměstské osady Zderaz a Podskalí. Ulice neprocházela v celé současné délce, protože v místech mezi Resslovou ulicí, kostelem sv. Václava a Jenštejnskou ulicí stála skála a na ní hrádek krále Václava IV.[4], později přestavěný na klášter augustiniánů bosáků, a po roce 1784 na tzv. Svatováclavskou trestnici. Podesta kostela je pozůstatkem Emauzské (Břežské) skály. Skála byla odsekána při asanaci v souvislosti s proražením Resslovy ulice a zplanýrováním okolního terénu. Dále na jih byly mezi ulicemi Václavskou a Dittrichovou Svatováclavské lázně s poutní studánkou Pučkou. Na protější (západní) straně ulice stával barokní Braunův letohrádek se zahradou (čp.340/II).[5] Na jeho místě vznikla konstruktivistická budova zaměstnaneckých pojišťoven. Ulice nekončila v ulici Na Moráni, ale pokračovala dále na jih schodištěm podél ohradní zdi Emauzského kláštera. Po bombardování Emauz v únoru 1945 zde zůstal svah zvaný Bouračka, po zboření jižní fronty historických domků kolem roku 1960 scelený s ulicí Na Moráni. Dodnes je niveleta terénu dochována od budovy Ministerstva zdravotnictví, patří k ulici Pod Slovany.[6] Věznice byla v roce 1889 přesunuta na Pankrác a budova zbořena.[7]. Na nově zplanýrovaných parcelách byly od 90. let 19. století stavěny řadové nájemné domy o 4 až 6 poschodích. Zástavba vytvořila dnešní Dittrichovu ulici.

• Galerie Via Art – na nároží do Resslovy ulice. Prostory vylámané do Břežské skály, někdejší suterén patřící k areálu hrádku krále Václava II. na Zderaze. Do roku 1990 sloužily jako sklad sběrných surovin
• Dittrichova 6, čp. 344/II, bydlel zde malíř Josef Lada, přespával u něj Jaroslav Hašek[8]
• Dittrichova 9, budova někdejších zaměstnaneckých pojišťoven s lázněmi, čp. 337/II; arch. Karel Lupíšek (1928), kamenné sochy a reliéf na tympanonu v průčelí tesal Josef Augustin Paukert
• Dittrichova 10 / Trojanova 13, čp. 339/II – fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického (ČVUT), původně Chemický ústav c.k. České techniky; sedmikřídlá secesní budova, arch. František Schlaffer (1907); dvorní část zasáhla i do parcely Braunova letohrádku čp.340/II
• Dittrichova 11, čp. 338 a 349/II, funkcionalistická budova, postavená pro Svaz civilních inženýrů stavebních, arch. František Kavalír (1931)
• Dittrichova 17, čp. 329/II, rondokubistický dům, zčásti stojí na místě hrádku Václava IV.; arch. Matěj Blecha (1920)[9]
• Dittrichova 20, novobarokní budova, nyní hotel La Ballerina

• 
  Směrem k Resslově
• 
  Od Resslovy k náplavní
• 
  Kostel svatého Václava na Zderaze
• 
  Průčelí bývalé pojišťovny čp.337