Dimitri Dragin

Dražan se do reprezentace Francie dostal kvůli tomu, že David Larose nedokázal dlouhodobě držet váhu pod 60 kg. Nebyl nikterak talentovaný, ale uměl se po tatami pohybovat a především plnil příkazy kouče.

V roce 2008 ze výsledky ve světovém poháru kvalifikoval na olympijské hry v Pekingu. Nepatřil k velkým favoritům a po zveřejněném losu jeho akcie klesly ještě níž. V prvním kole se utkal s Gruzíncem Chergianim. Gruzínec ten den nebyl na vrcholu fyzických ani psychických sil, ale zkušenostmi měl zápas opanovat. V poslední minutě využil Dražan taktické chyby Chergianiho a po jeho kučiki-taoši ho kontroval technikou seoi-nage na wazari. Tento náskok udržel až do konce a ve druhém kole se utkal s Izraelcem Jekutielem. V normální hrací době skončil zápas bez bodu. Po několika sekundách prodloužení se Jekutiel unáhlil ve výpadu tani-otoši a Francouz ho kontroval na ippon. Ve čtvrtfinále se utkal s Rusem Kišmachovem. Šlo o taktický zápas plný boje o úchop a falešných nástupů do technik tvz. čekání na chybu soupeře. V poslední minutě se podařilo Dražanovi chytit Kišmachovu nohu a poslat ho k zemi na koku. Rus už na odpověď fyzicky neměl. V semifinále se utkal s Rakušanem Pajšrem. Na dalšího velkého favorita však již nestačil. Rakušan byl lépe připravený, Dražana k ničemu nepustil a v závěru si pohlídal vítězství držením na zemi. V boji o třetí místo se utkal s Uzbekem Sabirov. S budoucí hvězdou světového juda vedl vyrovnaný boj, ale v polovině po své chybě prohrával na koku. 30 sekund před koncem zaútočil technikou kučiki-taoši, ale Uzbek se jako Rus hodit na nenechal. V posledních sekundách čekal na Sabirovovo napomenutí (šido), kterým by srovnal skóre marně. Obsadil 5. místo.

V dalších letech postupně přešel do pololehké váhy a v roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně. Nebyl však jediný Francouz, kterému se to povedlo. Trenéři na olympiádu nominovali Davida Laroze.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimitri Dragin na Wikimedia Commons
• Judo FactFiles