Dimerkaprol

Dimerkaprol je léčivo používané při akutní otravě arsenem, rtutí, zlatem nebo olovem.[1] Také může být podán při otravě antimonem, thalliem nebo bismutem, zde ovšem není tak účinný.[1][2] Podává se injekcí do svalu.[1]

Dimerkaprol
Název (INN)Dimercaprol
Název podle IUPAC2,3-bis(sulfanyl)propan-1-ol
Další názvy2,3-dimerkaptopropan-1-ol, BAL
Kódy
Číslo CAS59-52-9
Klasifikace ATCV03AB09
ChEMBL IDCHEMBL1597
ChemSpider ID2971
PubChem3080
Chemie
Sumární vzorecC3H8OS2
SMILESC(C(CS)S)O
InChIInChI=1S/C3H8OS2/c4-1-3(6)2-5/h3-6H,1-2H2
Molární hmotnost124,225 g/mol
Farmakologie
Indikaceotrava arsenem, rtutí, zlatem či olovem
Kontraindikacealergie na arašídy; možná těhotenství
Cesty podáníi.m.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obvyklé vedlejší účinky zahrnují zvýšený krevní tlak, bolest na místě injekce, zvracení a horečku.[1] Jeho použití není doporučováno lidem s alergií na arašídy. Není jisté, zda je jeho případné použití v těhotenství bezpečné pro plod.[1]

Dimerkaprol funguje na principu vazby na atomy toxických kovů.

Poprvé byla tato látka použita během druhé světové války.[3]

Použití

Dimerkaprol byl dlouho nejdůležitějším léčivem při chelatační léčbě otravy arsenem a olovem[4] a stále zůstává významným léčivým prostředkem.[5] Jelikož má však výrazné nepříznivé účinky, byly také vyvinuty méně toxické látky.[4]

Dimerkaprol je také protijedem vůči lewisitu a byl rovněž používán jako doplněk při léčbě akutní encefalopatie.

Mechanismus účinku

Arsen a některé toxické kovy chemicky reagují s thiolovými skupinami v enzymech, čímž tvoří chelátový komplex který znemožňuje správnou funkci enzymu.[6] Dimerkaprol naváže tyto prvky na své thiolové skupiny a následně je vyloučen z organismu.

Samotný dimerkaprol je toxický kvůli nízkému terapeutickému indexu a tendenci hromadit arsen v některých orgánech. Další nevýhody zahrnují nefrotoxicitu a zvýšení krevního tlaku. Je to potenciálně toxické léčivo a jeho použití může být spojeno s více různými vedlejšími účinky.

Dimerkaprol tvoří in vivo stabilní cheláty s mnoha dalšími kovy a polokovy jako jsou rtuť, antimon, bismut, kadmium, chrom, kobalt, zlato a nikl.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimercaprol na anglické Wikipedii.

  1. Dimercaprol [online]. The American Society of Health-System Pharmacists [cit. 2016-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 December 2016. (anglicky)
  2. WHO Model Formulary 2008. [s.l.]: World Health Organization, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2016. ISBN 9789241547659. S. 62. (anglicky)
  3. GREENWOOD, David. Antimicrobial Drugs: Chronicle of a Twentieth Century Medical Triumph. [s.l.]: OUP Oxford, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-20. ISBN 9780199534845. S. 281. (anglicky)
  4. FLORA, SJ; PACHAURI, V. Chelation in metal intoxication. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2010, s. 2745–2788. DOI 10.3390/ijerph7072745. PMID 20717537. (anglicky)
  5. WHO Model List of Essential Medicines [online]. October 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 April 2014. (anglicky)
  6. Goldman M, Dacre JC. (1989) Lewisite: its chemistry, toxicology, and biological effects. Rev Environ Contam Toxicol 110: 75-115

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.