Dikdik Kirkův

Dikdik Kirkův (Madoqua kirkii) je malá antilopa obývající buše s hustým podrostem a roztroušenými stromy ve Východní a Jihozápadní Africe. Dospělci dosahují délky kolem 70 cm a hmotnosti až 7 kg. Má měkkou, hladkou srst, na zádech a bocích melírovaně šedou až hnědou, na hlavě rudohnědou a břiše bílou; na čele také hřebínek srsti, ocas dlouhý 35–56 cm, mírně protáhlý čenich a dlouhé a tenké končetiny. Samec se od samice liší drobnými růžky a o něco větší velikostí.

Dikdik Kirkův
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Roddikdik (Madoqua)
Binomické jméno
Madoqua kirkii
(Günther, 1880)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jsou to velice plachá zvířata, která se živí širokou škálou rostlin, pupeny, výhonky, nepohrdnou ani ovocem, nebo kořínky a hlízami, které si ze země vyhrabávají pomocí svých kopyt, případně rohů. Nepotřebují často pít, což jim dovoluje žít i v méně přívětivých oblastech.

Dikdik Kirkův žije po většinu roku v trvalých párech. Samec si svou samici v období páření důkladně střeží a neohroženě odhání cizí samce. Stejně dobře si hájí i svá teritoria, která si značí především trusem. Samice rodí po zhruba šestiměsíční březosti jediné mládě, které skrývá 2-3 týdny a kojí po dobu třech až čtyř měsíců. Podle dostupných údajů se samci nepodílí ve výchově mláďat, ale samici pečlivě střeží před jejich hlavními predátory, které tvoří převážně kočkovité šelmy, zvláště pak levharti, karakalové, servalové, kočky divoké, mláďatům hrozí velké nebezpečí ze strany orlů.

Klasifikace

Rozeznáváme tři poddruhy:

  • M. k. cavendishi Thomas, 1898
  • M. k. damarensis (Günther, 1880)
  • M. k. hindei Thomas, 1902

Chov v zoo

V evropských zoo není chován příliš často. V rámci celé Evropy je k vidění jen v necelých 50 zoo (stav říjen 2018).[2]

V českých zoo je dlouhodoběji chován v Zoo Dvůr Králové, kde mají tento druh od roku 2002.[2] V roce 2016 přišla první zvířata do Zoo Praha[3] a o dva roky později (2018) do Zoo Jihlava.[2] První chov začal v roce 1994 v Zoo Ústí nad Labem, trval do roku 1996.

Na Slovensku Dikdiky chová Zoo Bojnice a Zoo Bratislava.

Chov v Zoo Praha

První zvířata tohoto druhu přišla do Zoo Praha v roce 2016. Konkrétně se jednalo o dva přibližně roční samce ze Zoo Leipzig (samec Dax) a Zoo Wroclaw (samec Elvis).[4] O příchodu zástupců této miniaturní antilopy do Prahy psala řada médií (např. National Geographic[5]). V roce 2018 jeden ze samců (samec Elvis) uhynul a ze Zoo Hannover byla v srpnu 2018 přivezena samička Anabel.[2] Dohromady tak tvoří pár.[6]

Dikdici obývají expozici v pavilonu Africký dům společně s hrabáči kapskými.[4]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kirk's_Dik-dik na anglické Wikipedii a Kirk-Dikdik na německé Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online.
  3. Dikdik Kirkův - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. (česky)
  4. HLAVATÁ, Kateřina. Hrabáč v pražské zoo má nové spolubydlící – ZOO Magazín. ZOO Magazín. 2016-12-10. Dostupné online [cit. 2018-10-13]. (česky)
  5. Nejmenší antilopa světa poprvé v Praze. National Geographic Česko [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online.
  6. Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.