Diet Sayler

Diet Sayler studoval v letech 1956–1961 na Vysoké škole technické v Temešváru pozemní stavebnictví a malířství u Julia Podlipného. Již začátkem 60. let se vypracoval od akademického stylu přes románské a gotické architektonické elementy k abstraktní malbě, která byla v socialistickém Rumunsku označována jako západní dekadence a nebyla na oficiálních výstavách připuštěna. Prosadit se mu podařilo až koncem šedesátých let.

Na jedné z prvních výstav rumunské avantgardy v roce 1968 vystoupil s dalšími čtyřmi mladými výtvarníky (Ștefan Bertalan, Roman Cotoşman, Constantin Flondor, Zoltan Molnar) a ukázal v galerii Kalinderu v Bukurešti abstraktně-konstruktivní pozice. V letech 1969 až 1971 byla Saylerova díla vystavována hlavně v zahraničí, např. na mezinárodním festivalu v Edinburgu v The Richard Dermarco Gallery. Poté se situace v roce 1971 zhoršila a po několika rozhovorech se zahraničními novináři byla jeho díla v Rumunsku opět na indexu.

V roce 1973 emigroval Diet Sayler do Německa a usídlil se v Norimberku. 1975 se účastnil výstavy v Grand Palais, v Paříži. Následovaly samostatné výstavy v galerii Hermanns v Mnichově, v Galleria Lorenzelli v Miláně a v Galeria Edurne v Madridu. Jeho díla byla prezentována na výstavách jak v západní Evropě, tak i v Brazílii, Japonsku a v USA. Po roce 1990 začal Diet Sayler vystavovat i ve východní Evropě: v Muzeu Českého výtvarného umění v Praze, v Domě umění v Brně, ve Vasarely Muzeu v Budapešti a v Národním muzeu v Bukurešti nebo v Muzeu Ziemi Chełmskiej v Chełmu. V Norimberku vedl deset let (1980–1990) mezinárodně uznávanou výstavní řadu „konkrétního umění“. Těchto výstav se účastnilo přes sto mezinárodních umělců, mimo jiné: Dan Flavin, Ellsworth Kelly, Kenneth Martin, Vera Molnár, François Morellet, Aurélie Nemours, Mario Nigro, Leon Polk Smith, Jesús Rafael Soto a Jiří Kolář, Jan Kubíček, Zdeněk Sýkora, Rudolf Valenta, Jiří Valoch, Pavel Rudolf. V roce 1988 byl Sayler kurátorem německo-francouzské výstavy „Konstrukce a koncepce“ v Berlíně. Vedle výstav malířství, grafiky, objektů a fotografií, uspořádal Sayler řadu instalací, spojených s určitým místem, např. v galerii Grare v Paříži, v Palazzo Ducale v Janově, v East West galerii v New Yorku, v St. Peter Cambridge, v Gallery A v Londýně, v Elly Cathedral, v Universitní galerii v Plzni, v MUWA Graz, v Museo CAMeC La Spezia a.d.

Od roku 1992 do roku 2005 byl Diet Sayler profesorem na Akademii výtvarných umění v Norimberku. Roku 1995 byl hostujícím profesorem na Statens Kunstakademi v Oslu. V roce 2006 vedl Letní akademii v Plavně.

V mládí obdivoval Diet Sayler sochaře Constantina Brâncuşiho a malíře Kasimira Maleviče. Inspirovaly ho také suprematismus a ruské revoluční umění. Studoval teorie umělců skupiny De Stijl a Bauhausu. V pozdější tvorbě ovlivnil dadaismus některá jeho díla, při jejichž tvorbě použil princip náhody. Ke Konkrétnímu umění dospěl z opozice k politické realitě a socialistickému realismu. Na této cestě se ztratila barevnost Saylerovy rané tvorby a přešla ke kontrastům bílé a černé. Po kulturním šoku v emigraci se nachází na bílých plátnech jen tenké linie. Koncem 80. let vyvinul Diet Sayler systém základních elementů, které se staly podkladem jeho další tvorbu. V nich dále rozvinul své konkrétní umění, přičemž jejich barevnost, v níž převládají červená a zlatá, byla inspirována italskou renaissancí a i Goetheovou teorií barev.

• 2020, Diet Sayler. Geometrie und Farbe. Galerie Klaus Braun, Stuttgart. Ewerdt Hilgemann & Diet Sayler in Dialog. Parts Project. Den Haag.Manfred Mohr - Diet Sayler. Galerie Linde Hollinger, Ladenburg.
• 2019 Diet Sayler. Der Zufall lügt nicht. Neues Museum. Staatliches Museum für Kunst und Design, Nürnberg. 24 Arguments. Early ncounters in Romanian Neo-Avant-Garde 1969–1971. The
• Nationalmuseum of Art, Bucharest.Platons Erben. Kunstmuseum, Bayreuth. La Brique. La Kunstahalle, Mulhouse. Gomringer – Linschinger – Sayler. Museum Modern Art, Hünfeld.
• 2018 Seeing History. 1947 – 2007. National Museum of Contemporary Art, Bucharest. Fuga. Vasarely Museum, Budapest. Diversitate stiistica cu raspundere limitata. The Recent Art Museum, Bucharest. Geneve
• Reloaded. Edition Multiple Art, Zürich.
• 2017 Znak – struktura – prostor života. Galerie umění, Karlovy Vary. Diet Sayler. Galerie Hoffmann, Friedberg. Small Size. Museo CAMeC. La Spezia. Rot kommt von Rot. Museum Ritter, Waldenbuch.
• 2016 [un]erwartet. Die Kunst des Zufalls. Kunstmuseum, Stuttgart. Logo. Museum für Konkrete Kunst, Ingolstadt. Rythme et Géométrie. Musee de Chateauroux.
• 2015 Diet Sayler – Parlando. Muzeum Chełm. [A] Symetrie. Galerie Zachęta Lublin. Randevous der Länder. Museum im Kulturspeicher, Würzburg. Roman Cotosman – Diet Sayler. 418 Gallery, Bucharest.
• 2014 Diet Sayler. Fugy. Galerie umění, Karlovy Vary. Dialogos geometricos. Edurne, Madrid. 10 Jahre Schoeller Stiftung. Leopold Hoesch Museum, Düren.
• 2013 Diet Sayler: Die Realität der Poesie. Neues Museum. Staatliches Museum für Kunst und Design, Nürnberg. Neue Galerie – neu gesehen. Neue Galerie, Kassel. Structure & Energie.The Need for Abstraction. 418 Gallery, Bucharest.
• 2012 Chance as Strategy. Vasarely Muzeum, Budapest. Ornamentale Strukturen. Kunstverein, Pforzheim.Künstler aus Rumänien im Ausland. Galerie Emilia Suciu, Ettlingen.
• 2011 Schöne Aussichten. Wiedereröffnung der Neuen Galerie. Neue Galerie, Kassel. Ornament – Seriality. Vasarely Museum, Budapest. De lineas, formas, medidas, color y materia. Galeria Edurne, Madrid.
• Diet Sayler: Norigramme. Muzeul de Arta, Timişoara. Ornamental Structures. Stadtgalerie, Saarbrücken.
• 2010 Diet Sayler: Fuga ligure. Museo CAMeC, La Spezia. Diet Sayler: Fuge. Museum der Wahrnehmung, Graz. Couleur & Geometrie. Actualité de l'art construit européen. Musées de Sens. Die Neue Galerie
• Auftritt im Schloss Neue Galerie, Kassel. Twentysix Gasoline Stations Ed Altri Libri D'Artista. Museo Regionale di Messina.
• 2009 Diet Sayler: Malerei lügt nicht. Kunstmuseum, Bayreuth. L'oblique. Musée du Chateau de Montbéliard. Diet Sayler: La Pittura non mente. Fortuna Arte, Messina. Reflections upon Drawing. BWA Lublin.
• Spazio Libro d’Artista. Palazzo Manganelli, Catania. Sehen ganz nah und sehr fern. Städtische Galerie, Erlangen.
• 2008 Diet Sayler. Galerie Ursula Huber, Basel. Diet Sayler. Galerie der Moderne, München. Diet Sayler. Retrospektive Städtische Galerie, Erlangen. Arhiva Demarco. Brukenthal National Museum, Sibiu.
• Dialog der Generationen. Forum konkrete Kunst, Erfurt. Intelligible Non-Violent. Art Atlas Sztuki, Lodž.
• 2007 till & Konsequent. Die Sammlung Uwe Obier, Kunstverein, Siegen.
• 2006 Bewegung im Quadrat. Museum Ritter, Waldenbuch. Kolekcja W centrum wydarzen. Zacheta, Lublin. Diet Sayler. Univerzitní galerie, Plzeň. Diet Sayler und Tatsushi Kawanabe. Kunstgalerie, Fürth.
• Diet Sayler. BWA Lublin. Motiva. Austria Center Vienna, Wien. Square. Eröffnungsausstellung Museum Ritter, Waldenbuch. Identidades. Galeria Edurne, Madrid.
• 2005 Stets Konkret. Die Hubertus Schoeller Stiftung. Leopold Hoesch Museum, Düren. Diet Sayler. Galerie Uwe Sacksofsky, Heidelberg.
• La boite en valise oder Die Neue Welt liegt mitten in Europa.
• Academy of Fine Arts, Prag / Akademie výtvarných umění, Praha. Gelb und Gold. Galerie Linde Hollinger, Ladenburg. experiment konkret. Museum für Konkrete Kunst, Ingolstadt.
• 2004 Europa konkret. Altana Galerie, Drážďany.
• 2003 Kunst zeigt, was man nicht sieht. Städtische Galerie, Erlangen. Diet Sayler. Galerie Linde Hollinger, Ladenburg. Diet Sayler. Galerie Kunst im Gang, Bamberg. Konkrete Kunst – Einheit und Vielfalt.
• Kunsthalle Villa Kobe, Halle.
• 2002 Segni e contesti. Studio B2, Genua. Diet Sayler., Nottingham Trent University.
• 2001 Diet Sayler: Geometria e tempo. Palazzo Ducale, Genua. Kunst für Kaliningrad-Königsberg. Kaliningrad State Art Gallery.
• 2000 Diet Sayler. České muzeum výtvarného umění, Praha. Diet Sayler. Retrospective Kettle's Yard, Cambridge.

• 1988 – Camille-Graeser-Preis, Curych.
• 1994 – Jonel-Jianou-Award, Davis, California, USA.
• 2018 – Der Große Kulturpreis der Stadt Nürnberg (Velká kulturní cena města Norimberku).

• Albertina, Vídeň
• Museum und Kunstgalerie Birmingham, Birmingham
• Museum of Modern Art, New York City
• Musée de Grenoble, Grenoble
• Kunstmuseum Bayreuth, Bayreuth
• Museum für Konkrete Kunst, Ingolstadt
• Neue Galerie (Kassel), Kassel
• Wilhelm-Hack-Museum, Ludwigshafen
• Neues Museum Nürnberg, Norimberk
• Kunstforum Ostdeutsche Galerie, Regensburg
• Museum Ritter, Waldenbuch
• Museum im Kulturspeicher, Würzburg
• Nationalmuseum Bukarest, Bukurešť
• Muzeul de Artă Timișoara, Timișoara
• Museu de Arte Moderna do Rio de Janeiro, Rio de Janeiro

• Diet Sayler. For a Random Structuring of Space, Institutul Prezentului, Bucharest 2019.
• Platons Erben. Abstraktion – Konkretion – Konzeption. Kunstmuseum Bayreuth 2019.
• [un]erwartet. Die Kunst des Zufalls. Kunstmuseum Stuttgart 2016.
• Diet Sayler. Parlando. Museum Chełm 2015.
• Diet Sayler. FUGY – FUGEN. Galerie umění Karlovy Vary 2014.
• Wahr ist viel mehr. Museum der Wahrnemung Graz 2013.
• Meisterwerke. Neue Galerie Kassel 2011.
• Lucio Barbera, Saro Gulletta: Diet Sayler. galeria fortuna arte: Messina 2009.
• Diet Sayler. Sich ein Bild machen. Nürnberg 2007.
• Diet Sayler (Hg.): 10 Jahre Klasse Sayler. Akademie der Bildenden Künste in Nürnberg, 1993–2003. Nürnberg 2003.
• Diet Sayler. Monographie, Verlag für moderne Kunst Nürnberg 1999.
• Lida von Mengden: Diet Sayler. Monographie. Verlag für moderne Kunst, Nürnberg 1994.
• Diet Sayler: Vier Linien. Text von Dietmar Guderian. Mappenwerk. Friedberg 1983
• Diet Sayler: Fünf Linien. Text von Elisabeth Axmann. Mappenwerk. Friedberg 1983.
• Diet Sayler: Sieben Linien. Text von Heiner Stachelhaus. Mappenwerk. Friedberg 1983.
• Anca Arghir, Eugen Gomringer: Diet Sayler. Veränderung. Galerie Herrmanns, München 1979.
• Max Bense, Diet Sayler: Diet Sayler. Ausstellungskatalog Stuttgart 1978.
• Eugen Gomringer; Diet Sayler: fünf linien. fünf worte. Mappenwerk. Ingolstadt 1976.
• Jan Andrew Nilsen: „Staatsfeinde“ Dissident Verlag, Oslo 1988.