Dientener Berge
Dientener Berge malé vápencové je pohoří ležící ve spolkové republice Salcbursko v Rakousku. Pohoří je z velké části zalesněné, jen nejvyšší polohy mají podobu alpinských holí a luk. Vrcholy jsou zde zelené a zaoblené a tak skýtají možnosti pro turistiku a v zimě pro lyžování.
Dientener Berge Salzburger Schieferalpen | |
---|---|
Nejvyšší bod | 2 117 m n. m. (Hundstein) |
Nadřazená jednotka | Severní vápencové Alpy |
Sousední jednotky | Berchtesgadenské Alpy, Kitzbühelské Alpy, Vysoké Taury, Nízké Taury |
Světadíl | Evropa |
Stát | Rakousko |
Horniny | vápenec |
Povodí | Salzach |
Souřadnice | 47°20′24″ s. š., 12°55′12″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Dientener Berge zaujímají polohu 250 km² mezi masivy Berchtesgadenských Alp na severu a Vysokých Taur na jihu. Od Kitzbühelských Alp na západě je dělí údolí řeky Saalach v němž leží např. známé Zellské jezero (Zeller See). Východní hranici tvoří tok řeky Salzach.
Geografie
- Západní část
Údolí Dientnertal rozděluje pohoří do severu k jihu na zhruba dvě stejné poloviny. V západní části se nalézá nejvyšší vrchol pohoří Hundstein (2 117 m). Dalšími významnými vrcholy této části hor jsou Hochkasern (2 017 m) a Schwalbenwand (2 011 m).
- Východní část
Na východě je turisticky dosažitelný vrchol Schneebergkreuz (1 938 m) a další tři vrcholy dosahující výška přes 1 800 m. Geograficky se do hor Dientener Berge ještě počítá vrchol Hochkeil (1 782 m) ležící na severu již v údolí Mühlbachtal.
Geologie
Severní část pohoří Dientener Berge je vybudována z velké vrstvy triasového vápence. Jižní část hor byla vytvořena z mnoha flyšových vrstev již v prvohorách. V těchto vrstvách se vyskytují např. měď, hořčík, tuha.