Diapensiovité

Zástupci čeledi jsou vytrvalé byliny a polokeře se vzpřímenými, poléhavými nebo plazivými stonky. Rostliny jsou povětšině lysé, bez chlupů. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, lodyžní nebo v přízemní růžici, bez palistů, řapíkaté nebo přisedlé. Čepel listů je celokrajná nebo pilovitá. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, pětičetné, jednotlivé nebo v koncových hroznech. Kališní a korunní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé. Tyčinek je 5, často se zploštělými nitkami, u některých zástupců je v květech navíc ještě 5 šupinovitých či lžicovitých staminodií. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 (5) plodolistů, se 3 komůrkami a jedinou čnělkou. Blizna je hlavatá nebo lehce trojlaločná. Plodem je tobolka s 10 až mnoha semeny. Semena jsou hnědá, s dužnatým endospermem.[1][2][3]

• 
  Detail květu Shortia uniflora
• 
  Schizocodon soldanelloides
• 
  Galax urceolata
• 
  Shortia uniflora

Čeleď zahrnuje 18 druhů v 6 rodech. Je rozšířena v arktickém a mírném pásu severní polokoule. Vyskytuje se v Severní Americe, Evropě a Asii. V evropské květeně je zastoupena jediným druhem diapensie laponská (Diapensia lapponica), rozšířeným na severu Skandinávie, na Islandu a ve Skotsku.[4]

V minulosti byla čeleď Diapensiaceae řazena nejčastěji do samostatného řádu Diapensiales (Tachtadžjan, Cronquist), případně do řádu Cornales (Dahlgren).

Diapensiaceae tvoří sesterskou větev s čeledí sturačovité (Styracaceae), přičemž obě tyto čeledi spolu s čeledí samoduťovité (Symplocaceae) tvoří monofyletickou skupinu v rámci řádu Ericales.[3]

• diapensie (Diapensia)
• galax (Galax)
• shortie (Shortia)
• schizokodon (Schizocodon)[5]

Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky.[6]

Berneuxia, Diapensia, Galax, Pyxidanthera, Schizocodon, Shortia[3]