Dezertní víno

Význam termínu dezertní víno se postupně mění a jeho výklad není striktně vymezen.

V osmdesátých letech se sladká vína dělila do následujících čtyř skupin[1]:

• přírodní sladká
• dezertní (přislazovaná cukrem)
• dezertní kořeněná (vermuty)
• dezertní likérová

Současný vinařský zákon hovoří o vínech likérových a aromatizovaných, ale dezertní vína nespecifikuje. Jelikož je i v zahraničí užívání tohoto pojmu jistým způsobem roztříštěno, chápe se dnes jako dezertní každé víno s vyšším obsahem cukru (i přírodního) a obvykle vyšším obsahem alkoholu (což ale není podmínkou).

V Anglii se takto označují všechna sladká vína, která jsou servírovaná zároveň s pokrmem s výjimkou bílých vín fortifikovaných, která se servírují před jídlem (jako aperitiv). Ve Spojených státech jsou jako dezertní označována vína s obsahem alkoholu nad 14%, zatímco v Německu se obsah alkoholu nezohledňuje.^[zdroj?]

Za dezertní vína můžeme považovat například:

• výběry z cibéb – přívlastková vína vyrobena z přezrálých či botrytických cibéb
• slámová vína – přívlastková vína vyrobena z vysušovaných bobulí
• ledová vína – přívlastková vína vyráběná z přirozeně zmrzlých bobulí
• botrytické sběry – vína s obsahem bobulí napadených botrytidou
• fortifikovaná vína – vína s přidaným alkoholem
• likérová vína
• aromatizované víno

ze zahraniční produkce jsou to například:

• Commandaria – řecké víno pocházející z Kypru vyráběné z přezrálých dosušovaných bobulí
• Prošek – chorvatské víno vyráběné v dalmatské oblasti z bobulí seschlých na slunci
• Tokajská vína (sladká) – maďarská a slovenská botrytická vína
• Sauternes – francouzské botrytické víno
• Kagor – moldavská vína vyráběná z přezrálých hroznů Cabernet Sauvignon
• Porto (portské) – portugalské fortifikované víno z okolí města Porto

Dezertní vína bývají obvykle těžká, často sladká a používají se jako aperitivy, nebo jsou servírována ke sladkým dezertům. Využití záleží na konkrétním druhu vína; rozptyl je velmi široký, takže obecný charakter není snadné specifikovat.