Deutsche Wohnen & Co. enteignen

Deutsche Wohnen & Co. enteignen (DW enteignen; do češtiny přeložitelné jako Vyvlastnit Deutsche Wohnen a spol.) je berlínská iniciativa fungující od roku 2018, která vyzývá k referendu o vyvlastnění majetku soukromých společností vlastnících nájemní bydlení, které disponují v Berlíně 3 000 a více byty. Vyvlastnění by probíhalo prostřednictvím veřejných nákupů prováděných městem. To by ovlivnilo zhruba 243 000 nájemních bytů z celkem 1,5 milionu bytů existujících v Berlíně. Největší takovou společností je Deutsche Wohnen (odtud název), druhou největší je pak společnost Vonovia. Celkově by se vyvlastnění dotklo 12 velkých společností. Dne 26. září 2021 s 90% sečtených hlasů Der Tagespiegel oznámil, že většina voličů schválila referendum s podporou 59,1% voličů. Proti vyvlastnění se postavilo 40,9% voličů.

Plakát ke kampani Deutsche Wohnen & Co. enteignen se sloganem „Ja! Zum Volksentscheid“ (Hlasujte v referendu Ano! )

Legislativní ukotvení

Článek 14 německé ústavy říká: „S majetkem jsou spojeny povinnosti. Jeho použití bude sloužit také veřejnému blahu“, - tato část zákona byla v praxi využívána již dříve.

Článek 15 stanoví právní základ „ Grund und Boden [..] können zum Zwecke der Vergesellschaftung durch ein Gesetz [..] in Gemeineigentum .. überführt werden ". (Půda, přírodní zdroje a výrobní prostředky mohou být za účelem znárodnění převedeny do veřejného vlastnictví nebo jiných forem veřejného podnikání zákonem, který určuje povahu a rozsah náhrad). Tento článek nebyl nikdy předtím použit.[1]

Příprava na referendum

Sběr podpisů - fáze 1

Od dubna do července 2019 bylo shromážděno 77 001 podpisů. Nejméně 58 000 z nich bylo ověřeno, což přesahuje požadavek na 20 000 podpisů nutných k postupu k právnímu přezkumu odboru vnitra a sportu berlínského senátu.[2]

Právní přezkum

Právní přezkum berlínským senátem probíhal po dobu 441 dnů od 4. července 2019 do 17. září 2020.[2] Senátor pro vnitro Geisel byl ze strany iniciativy a stran Die Linke a Svaz 90/Zelení obviněn z úmyslného zdržování kontroly.[2] Text usnesení byl upraven tak, aby byl v souladu s právními předpisy.[2]

Sběr podpisů - fáze 2

Dalších 349 658 podpisů bylo shromážděno během čtyřměsíčního období od 26. února do 25. června 2021.[3] Bylo zkontrolováno nejméně 261 000 podpisů, přičemž více než 175 000 z nich je právoplatných, což překračuje kvórum 170 000 podpisů nebo 7% oprávněných voličů (německých občanů Berlína) nutných k zahájení veřejného referenda. Byl to vůbec nejvyšší počet podpisů shromážděných v berlínském referendu.[3]

Referendum a následné kroky

Po skončení fáze shromažďování podpisů bylo referendum naplánováno na 26. září 2021, ve stejnou dobu jako volby do berlínského sněmu a spolkové volby . K úspěšnému referendu je zapotřebí většiny hlasů pro referendum a minimálně 25% všech oprávněných voličů, přibližně 625 000 hlasů.[4][5] V roce 2013 schválilo referendum o energetice 83% těch, kteří hlasovali, ale neuspěli, protože pro hlasovalo pouze 24,2% berlínských voličů, přičemž k tomu bylo požadováno kvórum 25% a více.[6]

Dne 26. září 2021 s 90% sečtených hlasů Der Tagespiegel oznámil, že většina voličů schválila referendum s podporou 59,1% voličů a 40,9% voličů proti vyvlastnění.

Přestože referendum se svým požadavkem u voličů uspělo, není právně závazné a je třeba upřesnit konkrétní formu dalšího postupu, a to včetně částek odškodnění. Vše by následně musel ještě schválit berlínský senát.[1] Německá ústava říká, že výše náhrady by měla vyvážit zájmy veřejnosti a dalších zúčastněných stran.[1] Odhaduje se, že daňové poplatníky by vyvlastnění stálo mezi 7 a 36 miliardami eur, přičemž vyšší hranici představují tržní ceny.[2][7] Pokud případně bude výše náhrady na vyšší úrovni, mohlo by to snížit účinnost iniciativy.

Postoj k iniciativě
Typ organizace Pro Proti
Politická strana Die Linke, Svaz 90/Zelení[8], JUSOS (mládežnická organizace německé SPD)[9] SPD[10][11], CDU/CSU[12], AfD, FDP[11]
Odborový svaz IG Metall, GEW, ver.di, DGB Jugend[13]
Zájmová organizace Berliner Mieterverein (Berlínské sdružení nájemníků), Berliner MieterGemeinschaft (Berlínská nájemnická společnost)[14] BBU Verband Berlin-Brandenburgischer Wohnungsunternehmen (Svazek berlínských a braniborských podnikatelů v ubytování)[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutsche Wohnen & Co. enteignen na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. taz.de. Dostupné online. ISSN 0931-9085.
  3. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  4. Dostupné online.
  5. Dostupné online.
  6. Dostupné online.
  7. Dostupné online.
  8. ZEIT ONLINE. www.zeit.de [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
  9. KIESEL, Robert. Berliner Jusos wollen Wohnungskonzerne enteignen. Der Tagesspiegel Online. 2021-03-14. Dostupné online [cit. 2021-09-27]. ISSN 1865-2263. (německy)
  10. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Berlin Social Democrats reject expropriation of homes | DW | 27.10.2019. DW.COM [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
  11. NEWS, Team; TUNK, Carola. Berlin: Müller gegen Enteignung von Wohnungskonzernen. Berliner Zeitung [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy)
  12. Enteignungs-Initiative hat wohl genügend Unterschriften für Volksentscheid. www.rbb24.de [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy)
  13. KIESEL, Robert. Berliner Gewerkschaften unterstützen Volksbegehren zur Enteignung. Der Tagesspiegel Online. 2021-02-16. Dostupné online [cit. 2021-09-27]. ISSN 1865-2263. (německy)
  14. ZEIT ONLINE. www.zeit.de [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
  15. RESERVED, Copyright Haufe-Lexware GmbH & Co KG- all rights. Berliner stimmen für "Enteignung" von Wohnungskonzernen. Haufe.de News und Fachwissen [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.