Desfourský palác

Trojpatrový řadový nárožní dům s dvěma patry klenutých sklepů byl postaven na pozemku dřívější zahrady Václava Teisingera (1758–1831) v letech 1845–1847, architektem byl Josef Kranner. Ještě jako rozestavěný ho od podnikatele Alberta Kleina von Wiesenberg v roce 1847 koupil šlechtic Franz Desfours-Walderode a výsledkem jeho zásahu do projektu byla zejména bohatá vnitřní výzdoba v některých částech domu. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíř Karel Nacovský a sochař a štukatér Ferdinand Pischelt. Část domu sloužila jako sídlo majitele při jeho pobytu v Praze, část sloužila jako nájemní dům. V zahradě u domu byl postaven novorenesanční skleník s kupolí.[2] Marie Anna, vdova po Franzovi Desfours-Walderodovi, dům v roce 1878 prodala.[3]

V roce 1951 byl zbourán skleník v zahradě, v roce 1983 bylo zbořeno západní křídlo paláce kvůli výstavbě tiskárny Rudého práva. Od 90. let 20. století je objekt prázdný a v zanedbaném stavu.[4] V roce 1983 se dokonce uvažovalo o demolici celého objektu v souvislosti s plánovanou výstavbou magistrály. V roce 1995 byl palác převeden do vlastnictví hlavního města Prahy, správa města však pro něj nenašla využití.[4] Podle studie z roku 2016 by dům mohl být využit pro potřeby nedalekého Muzea hl. m. Prahy.[3] O převodu objektu pod muzeum rozhodli pražští radní v červenci 2020.[5]

• 
  Stropní výzdoba
• 
  Stropní výzdoba
• 
  Ozdobný krb
• 
  Stropní výzdoba
• 
  Dveře s ozdobnou klikou
• 
  Zábradlí nad hlavním schodištěm
• 
  Stropní výzdoba
• 
  Stropní výzdoba