Dessau

Dessau (česky Desava[1]) je město v německé Spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ležící na soutoku řek Mulde a Labe. Od 1. července 2007 je částí souměstí Dessau-Roßlau. V letech 1924–1932 zde sídlilo centrum školy Bauhaus. Dne 25. dubna 1626 se zde strhla bitva třicetileté války, ve které Albrecht z Valdštejna porazil vojska Haagské koalice pod vedením Arnošta z Mansfeldu.

Dessau
Desava

znak
Poloha
Souřadnice51°50′3″ s. š., 12°14′16″ v. d.
Nadmořská výška61 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko-Anhaltsko
Dessau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha182,81 km²
Počet obyvatel77 394 (31. 12. 2006)
Hustota zalidnění423,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.dessau-rosslau.de
Telefonní předvolba0340
PSČ06811–06849
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Dessau se nachází v nadmořské výšce 61 metrů. Nejvyšší nadmořská výška je asi 110 m vysoká bývalá skládka odpadu (Scherbelberg) jihozápadně od města. Město je obklopeno několika paláci a parky, a proto je jedním z nejzelenějších měst v Německu. Dessau je pravidelně ohrožováno povodněmi. Podstatná část parků je od roku 2000 pod ochranou UNESCO jako tzv. „Desavsko-wörlitzská zahradní říše“.[2]

Město Dessau bylo rozděleno pro statistické účely do 21 okresů a 49 statistických oblastí.

  • 01 Innerstädtischer Bereich Nord
  • 02 Innerstädtischer Bereich Mitte
  • 03 Innerstädtischer Bereich Süd
  • 04 Süd
  • 05 Haideburg
  • 06 Törten
  • 07 Mildensee
  • 08 Waldersee
  • 09 Ziebigk
  • 10 Siedlung
  • 11 Großkühnau
  • 12 Kleinkühnau
  • 13 West
  • 14 Alten
  • 15 Kochstedt
  • 16 Mosigkau
  • 17 Zoberberg
  • 18 Kleutsch
  • 19 Sollnitz
  • 20 Brambach
  • 21 Rodleben mit Ortsteil Tornau

Architektura

Bauhaus

Budova Bauhausu je stavba z let 1925/26, kterou navrhl architekt Walter Gropius pro výtvarnou školu Bauhaus v Dessau. Roku 1996 byla přidána do seznamu světového dědictví UNESCO společně s dalšími stavbami Bauhausu ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin.[3] Podobně jako motto Bauhausu – spojit architekturu, umění, design a řemeslo v jeden celek, tak působí i tato budova, kterou je možné chápat jako manifest funkcionalizmu.

Budova Bauhausu je dnes sídlem nadace „Stiftung Bauhaus“, která byla založena roku 1994, jejímž úkolem je zachování kulturního dědictví historického Bauhausu. Nadace je rozčleněna do tří sekcí: Dílna, Sbírka a Akademie. V archivním fondu Bauhausu je uchováváno na 25 000 originálních dokumentů – záznamů, výsledků stavebních výzkumů i rekonstrukcí a jiných materiálů. V knihovně Bauhausu se nacházejí historická i aktuální díla zabývající se problematikou, architektury, krajinotvorbou, životním prostředím, uměním, designem, typografií, grafikou, fotografií i divadlem. Vedle univerzálních přednášek, rozsáhlého archivu a knihovny nabízí Bauhaus také publikace, výstavy, slavnosti, prohlídky s odborným výkladem, exkurze a také prostorné jeviště. Výstavy se pořádají také v domech mistrů.

Osobnosti z Dessau
  • Jiří III. Anhaltsko-Desavský (1507–1553)
  • Bernhard VII. Anhaltský(1540–1570)
  • Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský (1596–1660)
  • Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský(1627–1693)
  • Leopold I. Anhaltsko-Desavský (1676–1747)
  • Mořic Anhaltsko-Desavský (1712–1760)
  • Moses Mendelssohn (1729–1786)
  • Dorit Zinn (* 1940)
  • Manfred Jendryschik (* 1943)
  • Ameli Koloska (* 1944)
  • Georg Seidel (1945–1990)
  • Peter Massing (* 1946)
  • Emil Schult (* 1946)
  • Hans-Christian Sachse (* 1947)
  • Gerhard Mitschke (* 1948)
  • Hans-Joachim Sopart (* 1950)
  • Lothar Alisch (1951–2000)
  • Gerd Kroske (* 1958)
  • Carsten Herrmann-Pillath (* 1959)
  • Werner Schildhauer (* 1959)
  • Thomas Kretschmann (* 1962)
  • Annette Schlünz (* 1964)
  • Jens Kolze (* 1967)
  • Frank Reimann (* 1967)
  • Matthias Kanter (* 1968)
  • Guido Lambrecht (* 1968)
  • Steffi Lemke (* 1968)
  • Susanne Evers (* 1970)
  • Dirk Hannemann (* 1970)
  • Katja Frenzel-Röhl (* 1974)
  • Henrike Müller (* 1975)
  • Danny Fuchs (* 1976)
  • Beatrice Kaps-Zurmahr (* 1977)
  • Sandra Naujoks (* 1981),
  • Jana Gegner (* 1985),
  • Georg Helt (1485–1545),
  • Georg Raumer (1610–1691),
  • Friedrich Wilhelm von Erdmannsdorff (1736–1800),
  • Friedrich Schneider (1786-1853)
  • Carl Wilhelm Kolbe (1759–1835)
  • Leopold von Morgenstern (1790–1864),
  • Moritz von Cohn (1812–1900),
  • Georg Höhn (1812–1879),
  • Anton von Krosigk (1820–1892),
  • Hugo Junkers (1859–1935),
  • Richard Bartmuß (1859–1910),
  • Friedrich Lutzmann (1859–1930),
  • Wilhelm Trippler (1897–1964),
  • Werner Steinberg (1913–1992)
  • Walter Gropius (1883–1969),
  • Heinz Rammelt (1912-2004),
  • Oury Jalloh (1968–2005)

Partnerská města

Reference
  1. Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, str. 25
  2. Garden Kingdom of Dessau-Wörlitz [online]. UNESCO [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Bauhaus and its Sites in Weimar, Dessau and Bernau [online]. UNESCO [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • Bernd G. Ulbrich: Dessau im 20. Jahrhundert. 800 Jahre Dessau-Roßlau. Eine Stadtgeschichte, Band 2. Mitteldeutscher Verlag, Halle (Saale) 2014, ISBN 978-3-95462121-7.
  • Erich Keyser (Hrsg.): Deutsches Städtebuch. Handbuch städtischer Geschichte. Band II: Mitteldeutschland. Im Auftrag der Konferenz der landesgeschichtlichen Kommissionen Deutschlands mit der Unterstützung des Deutschen Gemeindetages, Stuttgart, 1941
  • Thomas Brockmeier, Dirk Hackenholz (Hrsg.): Aufstieg, Fall & Neubeginn. Zur wirtschaftlichen Entwicklung der Junkers- und Bauhausstadt Dessau (Anhalt) im 19. und 20. Jahrhundert. Mitteldeutscher Verlag, Halle (Saale) 2010, ISBN 978-3-89812-714-1
  • Frank Kreisler. Archivbilder Dessau. Sutton Verlag, Erfurt 1999. ISBN 978-3-89702-167-9.
  • Hans-Joachim Böttcher. Entlang der Mulde zwischen Eilenburg und Dessau- Sutton Verlag, Erfurt 2010. ISBN 978-3-86680-653-5.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.