Dny v týdnu

Názvy sedmi dnů v týdnu označují určitý den v rámci týdnu v neměnném pořadí od prvního do sedmého. Toto pořadí se neustále opakuje:

Náramek představující olympské bohy jako alegorie dnů v týdnu: Diana jako Měsíc – pondělí, Mars – úterý, Merkur – středa, Jupiter – čtvrtek, Venuše – pátek, Saturn – sobota a Apollón jako Slunce – neděle (Walters Art Museum)

Od roku 1978 je po rozhodnutí OSN [zdroj?] pondělí mezinárodním prvním dnem v týdnu, neděle společně se sobotou jsou dny pracovního klidu.

Dny od pondělí do soboty jsou obecně pracovní dny, neděle je pak zvláště hájeným dnem pracovního klidu.

Pořadové číslo dne v týdnu

Mezinárodní norma ISO 8601 sice definitoricky stanoví, že prvním dnem v cyklicky se opakujícím sedmidenním týdnu je pondělí, toto pravidlo však není celosvětově platné. Ilustrují to následující obrázky dvou různých listů kalendáře pro duben 2018. Je z nich patrné, že zatímco v ČR (i ve většině ostatních evropských zemí) je prvním dnem v týdnu pondělí a sedmým dnem neděle, podle kalendářů běžných v jiných zemích, včetně USA (na obr. vpravo), je neděle dnem prvním a sobota dnem sedmým.

Důvody k této neshodě je třeba hledat v období vlády římského císaře Konstantina Velikého, který je tradičně, byť mylně, pokládán za prvního křesťanského císaře. Ve skutečnosti byl tento panovník po celý svůj život veleknězem slunečního boha Sola (významově totožného s bohy Heliem Apollonem a Mitrou). V roce 321 ustanovil k poctě tohoto boha zvaného Sol invictus (neporazitelné Slunce) svátečním dnem v týdnu Dies solis, tedy den SlunceSun day, Son tag = neděli. Křesťané tento pohanský „den sváteční“ tehdy přijali za svůj a synkreticky ho identifikovali se sedmým dnem Božího odpočinku po stvoření světa  (Genesis 2.2), který je v desateru Božích přikázání hebrejsky nazýván  שַׁבָּת‎ Sabbathžidovský šabat.

Ačkoliv se různě modifikované slovo sabbath udrželo v mnoha jazycích (rusky субботa – subbota, česky sobota), významu „den sváteční“, který je třeba světit, v křesťanském kontextu Nového zákona postupně nabylo velikonoční zmrtvýchvstání Ježíše. Projevilo se to např. v ruském názvu sedmého dne v týdnu (naší neděle) воскресeнье – voskresenie, což znamená vzkříšení. V tomto smyslu je takto definovaný svátek nyní slaven ve většině křesťanských církví – bez ohledu na to, zda je v kalendáři dané země tento den zařazen v týdnu jako první nebo poslední.

V evropské verzi kalendáře, pro kterou je používán anglický termín „Monday first“ (pondělí první), došlo k posunu starozákonního svátečního dne Sabbath ze sedmého místa týdne na šesté. Ve verzi „Sunday first“ (neděle první) si tento svátek své symbolické sedmé místo sice udržel, avšak nezachoval si své původní jméno. Současný anglický název Saturday je odvozen z latinského Saturni diēs, tedy den boha Saturna, asociovaného se sedmou planetou (viz dále).

Třebaže podle doporučení zmíněné normy ISO 8601 by měla být preferována verze „Monday first“, je např. v celosvětově rozšířeném software Microsoft pro výchozí číslování dnů v týdnu užívána verze „Sunday first“. Bez patřičné lokalizace programových prostředků to v některých případech může ovlivnit jednoznačnost či platnost výsledků výpočtů, prováděných na platformě programů Microsoft Excel, Access apod. Problémy může činit i nejednotnost v jízdních a letových řádech, kde jsou dny běžně uváděny pořadovým číslem v týdnu.

Pojmenování jednotlivých dnů

České názvy dnů:

  • Pondělí – den po neděli
  • Úterý – pochází ze slovanského výrazu vterý = druhý či od jména Týr
  • Středa – střed týdne
  • Čtvrtek – čtvrtý den týdne (slovanský pobaltský název perundan ještě připomíná boha Peruna)
  • Pátek – pátý den týdne
  • Sobota – z hebrejského výrazu sabat
  • Neděle – sváteční den odpočinku (nedělání)

V Babylonii bylo sedm dní týdne pojmenováno podle planet geocentrické sféry viditelných pouhým okem (Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn). Stejných názvů se tedy používalo zároveň k pojmenování bohů. Jména, stejně jako uctívání bohů, byla převzata Řeky a Římany, od nich tento systém převzali později také Germáni a Slované, kteří si jména upravili podle svých božstev.

Anglické názvy dnů tedy odrážejí germánskou mytologii

Symboly pro dny v týdnu

Již od středověku se v astronomii a astrologii používaly odpovídající symboly planet také pro dny v týdnu. V církevní literatuře až do 18. století pro všední dny nacházíme tyto symboly. Pro neděli se však nepoužíval symbol Slunce, nýbrž „Dom.“ či „dies dominica“.

nedělepondělíúterýstředačtvrtekpáteksobota
SlunceMěsícMarsMerkurJupiterVenušeSaturn

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.