David Bek (opera)
David Bek (též psáno David Beg, David-bek, v arménském originále Դավիթ Բեկ) je opera o třech dějstvích arménského skladatele Armena Tigranjana na vlastní libreto podle stejnojmenného románu Raffiho (vl. jm. Hakob Melik Hakobjan, 1835–1888) z let 1880–1882.
| David Bek | |
|---|---|
| Դավիթ Բեկ | |
 Pomník Davida Beka v Kapanu | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Armen Tigranjan (dokončil Levon Hodža-Ejnatov a G. Budagjan) |
| Libretista | Armen Tigranjan (upravil A. Ter-Hovhannisjan) |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | arménština |
| Literární předloha | Raffi: David Bek |
| Datum vzniku | 1943–1949 |
| Premiéra | 3. listopadu 1950, Jerevan, Státní divadlo opery a baletu Arménské SSSR A. Spendiarjana |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik, charakteristika a historie opery
Skladatel Armen Tigranjan se od své Anuš dokončené roku 1912 opeře nevěnoval až do sklonku svého života. Události druhé světové války jej přivedly k myšlence napsat novou operu na žádané hrdinské téma, přičemž osobnost Davida Beka byla v té době využívána k vlastenecké propagandě, jejímž výrazem byl mj. arménský film David Bek z roku 1944. Skladatel operu v podstatě dokončil roku 1949 a byla programována její premiéra v jerevanském operním divadle, ale již v únoru roku 1950 Tigranjan zemřel. Konečné úpravy libreta opery proto provedl A. Ter-Hovhannisjan a úpravy hudby – především v orchestraci – Levon Hodža-Ejnatov a G. Budagjan. Premiéra se konala 3. listopadu 1950.[1][2][1]
Opera odpovídala požadavkům dobové ideologie i estetiky. Námětem je vlastenecký boj arménských (karabašských) hrdinů proti uchvatitelům za vzájemné pomoci zakavkazských národů (gruzínský král Vachtang VI.) a s blahovolnou podporou Ruska. Hudba je novoromantická, opera svou strukturou vychází ze schémat ruské opery 19. století s výraznou úlohou sborů (lidového kolektivu), současně obsahuje mnoho názvuků arménského folklóru – ale též ruského a perského k charakterizaci příslušných národností – a dokládá Tigranjanův melodický dar.[1][3] Tigranjan zde využil více přímých citátů, zejména známou píseň „I nindž maned ark‘ajakan“ známého ašuga (lidového pěvce) Paghdasara Dpira.[3]
Roku 1956 ji arménské divadlo představilo na hostování v Moskvě.
Opera zůstala pouze na repertoáru jerevanského divadla. Svou popularitou nedosáhla na Anuš, která je nadále považována za Tigranjanovo vrcholné dílo.[4]
Osoby
- Vachtang VI., král gruzínský – bas
- Tamar, jeho neteř – mezzosoprán
- David Bek, arménský hrdina, její ženich – bas
- Stepanos Šaumjan, jeho spolubojovník – tenor
- Šušan, jeho snoubenka – soprán
- Santur, arménský hrdina – tenor
- Anahit, Šušanina důvěrnice – mezzosoprán
- Tanuter, vesnický staršina – tenor
- Starý voják – baryton
- Perský chán – bas
- Ahmedt, eunuch v chánově harému – tenor
- Velitel palácových stráží – baryton
- Melik, Šušanin otec, přeběhlík – bas
- Vyslanec Petra I. – basbaryton
- Chánovi dvořané, arménští a perští vojáci, stráže, ženy v harému, lid
Děj opery
Odehrává se v Arménii v letech 1722–1723.
1. dějství
Arménští povstalci, podporovaní nepřímo ruským carem, bojují proti Perské říši. Do boje právě svůj lid vyzývá jeden z arménských vůdců, Santur. Perskému chánovi se totiž podařilo zajmout jiného hrdinu, udatného Šaumjana. kterému hrozí poprava, nebude-li včas osvobozen.
Osvobození se povede, a to zejména díky pomoci tajného přívržence arménské věci u chánova dvora, totiž eunucha Ahmedta. Perský chán zuří a klade vinu strážci nad vězni, jímž je arménský velmož a renegát Malik. Chán mu hrozí popravou, nebude-li uprchlý vězeň znovu dopaden. Malik svého pána ujišťuje, že se tak stane: v chánově harému zůstává Malikova dcera Šušan, kdysi Šaumianova snoubenka, pro kterou se její ženich jistě pokusí vrátit a při tom bude znovu lapen.
2. dějství
Gruzínský král Vachtang VI. zaslíbil svou neteř Tamar dalšímu z arménských vůdců, Davidu Bekovi, a toho dosadil do čela svého vojska. Ženy a dívky z králova dvora blahopřejí Tamar k nadcházejícímu sňatku. Z Arménie přichází poselstvo k Davidu Bekovi a prosí jej, aby se konečně navrátil do vlasti a vedl svůj lid do boje proti Peršanům. S královým svolením se David Bek vydává na cestu.
David Bek sestavil vojsko, které již dosáhlo vítězství v několika bitvách a chystá se na další, rozhodující. Vojevůdce povzbuzuje lid a tvrdí, že vítězství je na dosah ruky; vyslanec Petra I. je totiž ujišťuje podporou mocného cara vší Rusi. Pro zdar nejnovějšího vojenského plánu je nezbytné, aby Šaumjan a Santur potají pronikli do perské pevnosti Ceri a otevřeli její brány útoku arménských oddílů.
3. dějství
V harému perského chána utěšuje eunuch Ahmedt nešťastnou Šušan. Odhalí jí, že je sám Armén a podporuje arménské povstalce, a ujišťuje ji, že se Šaumjanovi podařilo uniknout ze zajetí a že se pro svou snoubenku brzy vrátí. A skutečně, vzápětí se objeví Šaumjan a Santur, kterým se podařilo vkrást se do chánovy pevnosti. Narazí na Ahmedta a ten je přivádí k Šušan. Šaumjan a Šušan se radují ze shledání, není však radno marnit čas.
Začíná arménský útok a oba bojovníci s Ahmedtem se mu snaží zevnitř pomoci. Zakládají oheň, který se rychle šíří. Pevnost je brzy v jednom plameni a začíná se hroutit. Arménské vojsko ji proto snadno dobývá. Santur chce sám donést zprávu o pádu pevnosti Davidu Bekovi, ale je cestou smrtelně zraněn.
Arméni oslavují vítězství a zároveň truchlí nad Santurem, jemuž vystrojují slavnostní pohřeb hodný hrdiny.
Diskografie
- 1982 (С10-18875-82). Hrají a zpívají (David Bek) Miran Erkat, (Šaumjan) Tigran Levonjan, (Šušan) Kohar Kasparjan, (Santur) Ruben Sahakian, (Vachtang VI.) Gevorg Jegiazarjan, (Tamar) Marietta Antonjan, (Melik) Boris Grekov, (šach) V. Artjunov. Sbor a orchestr Jerevanského státního divadla opery a baletu A. Spendiarjana řídí Jurij Davtjan.[5]
Reference
- Death of Armen Tigranian - February 10, 1950 [online]. Jerevan: Armenian National Education Council (ANEC), 2014-02-10 [cit. 2015-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- FUNES, Fernando. Títulos de ópera › Anúsh - 31 de agosto, 21hs [online]. Montevideo: Radiodifusión Nacional Uruguay, 2014-08-29 [cit. 2015-04-28]. Dostupné online. (španělsky)[nedostupný zdroj]
- SARKISYAN, Svetlana. Tigranyan, Armen Tigran. In: The New Grove Dictionary of Opera. London: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj] (omezený přístup)
- Anouche - L’histoire tragique d’une jeune amoureuse [online]. Nanterre: TheatreOnline.com, 2013 [cit. 2015-04-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- А. ТИГРАНЯН (1879-1950): «Давид-Бек», опера в трех действиях (на армянском яз.). [online]. Каталог советских пластинок, 2013-01-05 [cit. 2015-04-27]. Dostupné online. (rusky)