Danny Kaye

Danny Kaye (narozen jako David Daniel Kaminsky; 18. ledna 1911 Brooklyn, New York – 3. března 1987 Los Angeles) byl americký herec, komik, zpěvák, tanečník a hudebník.

Danny Kaye
Rodné jménoDavid Daniel Kaminsky
Narození18. ledna 1911
Brooklyn
Úmrtí3. března 1987 (ve věku 76 let)
Los Angeles
Příčina úmrtíinfarkt myokardu a hepatitida
Místo pohřbeníhřbitov Kensico
NárodnostŽidé ve Spojených státech amerických
Alma materThomas Jefferson High School
Povoláníkomik, zpěvák, pilot, scenárista, divadelní herec, televizní herec, filmový herec, televizní moderátor a nahrávající umělec
ZaměstnavatelDětský fond Organizace spojených národů
OceněníZlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon (1951)
Special Tony Award (1953)
Academy Honorary Award (1954)
Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon (1958)
komandér Řádu umění a literatury (1980)
… více na Wikidatech
Politická stranaDemokratická strana
ChoťSylvia Fineová (1940–1987)
Funkcevyslanec dobré vůle UNICEF
Webdannykaye.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině ukrajinských imigrantů Jacoba a Clary Nemerovské Kaminské.[1]

Záhy začal vystupovat na jevišti, poprvé se prosadil v revue Three Terpsichoreans, která působila v newyorské Utice.[2] Tam poprvé používal pseudonym Danny Kaye.

Ve filmu debutoval v roce 1935. Ztvárnil hlavní role v 17 filmech, především Zázračný muž (1945), Chlapec z Brooklynu (1946), Tajný život Waltera Mittyho (s Virginií Mayovou, 1947), The Inspector General (1949), Hans Christian Andersen (1952), Bílé vánoce (s Bingem Crosbym, 1954) a The Court Jester (1956). Od roku 1956 pravidelně působil v televizi, několik show měl zejména na stanici CBS. Roli ve filmu Bílé vánoce získal místo Freda Astaira, naopak měl hrát sám v komedii Někdo to rád horké.[3]

V roce 1954 byl jmenován prvním vyslancem dobré vůle UNICEF.[4]

V roce 1955 obdržel čestného Oscara. Získal také ceny Emmy, Tony nebo Zlatý glóbus.[4] V roce 1968 to byl právě Danny Kaye, kdo předával Oscara Jiřímu Menzelovi za nejlepší cizojazyčný film Ostře sledované vlaky.[5]

Velké množství jeho čísel bylo založených na vynikající práci s mimikou a schopnosti rychle artikulovat. Na začátku kariéry se proslavil písní Tchaikovsky, ve které v rychlém tempu jmenoval ruské hudební skladatele, během 38 sekund jich vyjmenoval více než 50.[2][4] Vynikal také v imitování.

3. ledna 1940 se oženil s klavíristkou Sylvií Fineovou, v roce 1946 se jim narodila dcera Dena. Fineová pro něj napsala řadu úspěšných písní.[6] Zemřel 3. března 1987 na komplikace spojené se žloutenkou typu C.[7] Je pohřbený na hřbitově Kensico ve Valhalle v New Yorku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Danny Kaye na anglické Wikipedii.

  1. ADIR, Karen. The Great Clowns of American Television. [s.l.]: McFarland & Company, 2001. ISBN 0-7864-1303-4. S. 270. (anglicky)
  2. World-renowned comedian dies. The Register-Guard. 1987-03-04, s. 5A. Dostupné online. (anglicky)
  3. Danny Kaye [online]. ČSFD [cit. 2016-03-11]. Dostupné online.
  4. Danny Kaye, comic who loved children, dead at 74. Wilmington Morning Star. 1987-03-04, s. 1D. Dostupné online. (anglicky)
  5. Jirka. Ostře sledované vlaky - Jiří Menzel 1966 [online]. Držitelé Oscara, 2009-11-17 [cit. 2016-03-11]. Blog. Dostupné v archivu.
  6. Composer Sylvia Fine Can Write Anywhere Anytime. The Sunday News Press. 1959-08-27, s. 15. Dostupné online. (anglicky)
  7. GOTTFRIED, Martin. Nobody's Fool: The Lives of Danny Kaye. New York; London: Simon & Schuster, 1994. Dostupné online. ISBN 0-671-86494-7. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.