Daniel František Jaret

V letech 1647–1653 byl děkanem litoměřického kostela Všech svatých. Že byl v této funkci je prokazatelné na základě záznamu o jeho podpisech v litoměřické matrice Všech Svatých v době od 4. srpna 1647 do 8. května 1653.[1] Také z roku 1663 existuje zápis o Danielovi Franzi Jaretovi v souvislosti se záležitostí dluhu litoměřického měšťana Václava Libertina.[2]

Byl zřejmě již od roku 1647 kanovníkem kolegiátní kapituly a od roku 1655 kanovníkem katedrální kapituly. Až do své smrti v roce 1676 držel kanonikát královský. Byl kromě kapitulních dignit „jediným špatně zaopatřeným“ kanovníkem litoměřické kapituly. Poměry byly totiž po skončené třicetileté válce neutěšené.[3]

Jako vzdělaný muž přispěl do kapitulní knihovny (do roku 2013) dvěma nalezenými svazky (obsahujícími 3 bibliografické jednotky). Oba svazky získal roku 1650, jak lze vyčíst z jeho vlastnických poznámek na titulních stranách „Danielis Francisci Jaret A[nn]o 1650.“. Jedná se o díla Enchiridion locorum communium adversus Lutherum od Johanna Ecka vyhotovené v Kolíně nad Rýnem roku 1573 u Petra Horsta a Postila a Postila zimní od Johanna Feruse, vytištěné ve známé pražské tiskárně Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580) v letech 1575 a 1574. Tyto bibliografické jednotky jsou zároveň v knihovně kapituly zatím prokazatelně nejdéle uloženými českými díly.