Dalov
Dalov (německy Dohle[2]) je vesnice, část města Šternberk v okrese Olomouc. Nachází se v Nízkém Jeseníku, asi 7 km na severovýchod od Šternberka. Součástí Dalova je i osada Horní Žleb a na území vesnice se též nachází zatopený lom (Dalovské jezírko), v jehož okolí je rekreační chatová oblast nejen pro obyvatele Šternberka.
Dalov | |
---|---|
Obchod | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Šternberk |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′59″ s. š., 17°20′12″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 204 (2011)[1] |
Katastrální území | Dalov (12,78 km²) |
Nadmořská výška | 605–720 m n. m. |
PSČ | 785 01 |
Počet domů | 63 (2011)[1] |
Dalov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 24554 |
Kód k. ú. | 624551 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o Dalovu pochází z roku 1397, vznikl při kolonizaci dosud neobydlených horských oblastí. Až do zavedení obecních samospráv roku 1850 patřil k panství Šternberk, poté byl samostatnou obcí. Šlo o prakticky čistě německou obec, jejíž obyvatelé se živili zemědělstvím, zpracováním břidlice ze zdejšího lomu a těžbou dřeva v okolních lesích. Po roce 1938 se stala součástí Německem zabraných Sudet a po válce byla většina původních obyvatel vysídlena.[3] Součástí města Šternberka je od roku 1979.[4]
V blízkém okolí Dalova se dříve nacházely vesnice Veselí (Wesidel) a Zezule (Kuckersdorf), které však zanikly už ve druhé polovině 15. století. Ve druhé polovině 18. století byla naopak v údolí říčky Sitky založena osada Horní Žleb (Obergrund), kromě dřevařské pily proslavená parní prádelnou a bělením prádla, které se sem dováželo ze širokého okolí.[3]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | 461 | 451 | 481 | 493 | 419 | 405 | 395[p 1] |
Domů | 74 | 80 | 78 | 77 | 95 | 92 | 98 |
Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
Obyvatel | 251 | 268 | 293 | 267 | 241 | 236 | 204 |
Domů | 96 | 55 | 51 | 52 | 69 | 66 | 63 |
- Z toho 390 osob národnosti německé a 5 československé.[7]
Pamětihodnosti
- novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého
- kříž z roku 1853 na hřbitově
- několik chráněných lip
Galerie
- Novostavba (2016)
- Kaplička
- Cesta
- Pomník
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- PASTRNEK, Michal. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 609.
- KOUDELA, Miroslav. Dalov. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 92.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 90.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 660–661.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 507.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalov na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Dalov na webu ČÚZK
- Dalov – zatopený lom – dar trpaslíků