D-AMPS

Digital AMPS, D-AMPS, přesněji IS-54 nebo IS-136, je (dnes už historický) systém mobilních telefonů druhé generace používaný v letech 1990-2007 na obou amerických kontinentech, především v USA a Kanadě.[1]

Systém se obvykle nazývá jednoduše TDMA, což je zkratka pro technologii časového oddělení umožňující současný přenos několika hovorů v jednom kmitočtovém kanálu, která je používaná i systémem GSM.

Systém používá 832 kanálů o šířce 30 kHz v pásmu 800 MHz. Každý kanál v jedné buňce může být současně využíván až 3 mobilními stanicemi. Zajímavostí je, že mohl koexistovat se starším analogovým systémem AMPS. V porovnání s ním přinesl lepší ochranu proti odposlechu, delší výdrž baterií u mobilních telefonů a především bezešvý roaming, při kterém je může mobilní účastník měnit svoji polohu bez nutnosti manuální registrace.

D-AMPS používá 7C/4 diferenciální kvadraturní modulaci fázovým posuvem (DQPSK), označovanou též jako diferenciální 7t/4 4-PSK nebo π/4 DQPSK s bitovou rychlostí 48.6 kbit/s na kanál šířky 30 kHz. Výsledná efektivita 1.62 bit/s/Hz je o 20% lepší než u GSM. Nevýhodou je menší výkonová efektivita, což znamená menší výdrž baterií mobilních telefonů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Digital AMPS na anglické Wikipedii.

  1. HUURDEMAN, Anton A. The Worldwide History of Telecommunications. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2003-07-31. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.