Džahángír

Núruddín Džahángír (20. září 15698. listopadu 1627) byl od roku 1605 až do své smrti mughalským císařem. Jeho předchůdcem byl Akbar, jeho nástupcem Šáhdžahán.

Núruddín Džahángír
Mughalský císař
Doba vlády 16051627
Korunovace 24. října 1605, Ágra
Narození 20. září 1569
Úmrtí 8. listopadu 1627
Předchůdce Akbar
Nástupce Šáhdžahán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Byl prvorozeným dítětem císaře Akbara a po narození dostal jméno Salím, na počest súfíského mystika, který jeho narození předpověděl. Jeho matkou byla rádžputská princezna. Stejně jako jeho dva mladší bratři Danijál a Murád také Salím záhy propadl alkoholu a drogám, na rozdíl od bratrů se však svých závislostí dokázal po nástupu na trůn částečně zbavit. V období dospívání měl s otcem stálé konflikty, svedl například Akbarovu oblíbenou konkubínu nebo v jeho nepřítomnosti nechal popravit dvorního kronikáře Abúl Fazla, neboť žárlil na přízeň, jíž Akbar tohoto svého oblíbence zahrnoval. Akbar pokládal Salíma za neschopného a nedlouho před smrtí dokonce uvažoval o tom, že jej vyřadí z nástupnictví a svým následníkem ustanoví Salímova prvnorozeného syna, šestnáctiletého Chusraua. Nakonec však své rozhodnutí změnil a na smrtelném loži ustanovil nástupcem Salíma.

Vláda

Po nástupu na trůn přijal Salím jméno Džahángír (persky Dobyvatel světa). Počátek jeho vlády byl poznamenán povstáním prince Chusraua, který se s podporou důstojníků, části šlechty a Sikhů pokusil otce připravit o trůn. Bylo poražen a poté, co se otce pokusil zavraždit, roku 1607 oslepen. Chusraův spojenec Ardžan, pátý guru Sikhů, byl na císařův rozkaz uvězněn a roku 1606 v Láhauru zemřel na následky mučení. Tímto činem se datuje počátek konfilktů mezi Sikhy a Mughalskou říší.

Již před nástupem na trůn měl Džahángír tři manželky, vesměs rádžputského původu, jeho nejoblíbenější manželkou však byla krásná Mirunissa, zvaná Núr Džahán, dcera perského šlechtice Gijáze Bega. V době, kdy se s Džahángírem seznámila, již byla zasnoubena s důstojníkem Afghánem Begem, císař ovšem tento problém vyřešil po svém a po nástupu na trůn nechal jejího muže popravit. Tato ambiciózní žena se zejména v pozdějším období Džahángírovy vlády těšila většímu vlivu než sám císař, který trpěl astmatem, následky alkoholismu a závislostí na opiu. Od roku 1621 se jeho stav zhoršil natolik, že se vůbec neúčastnil veřejného života a ponechal veškerou iniciativu své manželce.

Za vlády Džahángíra počalo výraznější pronikání Angličanů do Indie, roku 1611 získal sir William Hawkins od císaře obchodní koncesi pro Východoindickou společnost a roku 1613 pobýval na císařském dovře v Ágře vyslanec anglického krále Jakuba sir Thomas Roe.

Džahángír byl nábožensky tolerantní, oficiálně vyznával islám, byl však značně ovlivněný i hinduismem a křesťanstvím. Stejně jako jeho otec rád rozmlouval s jezuitskými misionáři. Byl velkým milovníkem lovu, malířství, literatury a zahradnictví. Jeho paměti Tzuk e-Džahángírí jsou psány vytříbenou perštinou a císař se v nich hojně vyznává ze svých slabostí, především lásky k lovu, vínu a dobrému jídlu.

Literatura

  • KRÁSA, Miloslav; MARKOVÁ, Dagmar; ZBAVITEL, Dušan. Indie i Indové: Od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-216-0.
  • STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha: Lidové Noviny, 2003. (Dějiny států). ISBN 80-7106-493-9.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.