Dům U Židovské brány

Dům U Židovské brány je kulturní památka ČR, nachází se v Třebíči, v části Zámostí.

Dům U Židovské brány
Dům u Židovské brány
Účel stavby

dům, kavárna

Základní informace
Výstavba18. století
StavebníkSimon Hirschl Schimerle Neustädtler
Další majiteléJonas Schamsche, rodina Polnauerova
Současný majitelJitka Padrnosová
Poloha
AdresaTřebíčská židovská čtvrť, Třebíč, Česko Česko
UliceL. Pokorného
Souřadnice49°13′0,53″ s. š., 15°52′36,38″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky103853 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dům U Židovské brány, v židovském městě Třebíči č. p. 10, zmiňují prameny poprvé v roce 1724,[1] kdy byl uveden mezi tzv. novými domy. Právě v tomto roce už vlastnil dům Simon Hirschl Schimerle Neustädtler,[2] který tuto část získal jako věno svojí ženy – dcery prvního doloženého držitele domu v roce 1724 již zemřelého Jonase Schamsche. Roku 1772 koupil dům Isak Polnauer, který patřil k významným představitelům moravského židovstva. Pozemkové knihy založené v roce 1785 zmiňují Isaka Polnaura jako zemského staršího[2] a významného obchodníka provozujícího v Třebíči už 25 let obchod s kávou, cukrem, kořením i různými barvivy. V té době byl dům pouze přízemní a patřil vždy jen jednomu vlastníkovi. Zřejmě po ničivém požáru v roce 1821 majitelé dům opravili a zároveň nadstavěli 1. patro, protože ve stejném roce byl dům rozdělen na dva domovní díly. K domovnímu dílu „A“, který v polovině 19. století patřil Eleonoře Polnauerové, se přicházelo skrz tzv. „Židovskou bránu“ a vstupovalo se vpravo umístěnými dveřmi do prvního patra. Tento díl byl tvořen dvěma nezaklenutými pokoji s trámovým záklopovým stropem, jedním malým pokojem s plackovou klenbou, chodbou a komorou. Součástí domovního dílu „A“ byl také zaklenutý krám Eleonory Polnaurové nacházející se rovněž v 1. patře.

Do domovního dílu „B“, který roku 1821 koupili Diamandovi[2] a který se nacházel v přízemí, se vstupovalo přímo z „Židovské brány“. Jedna z celkového počtu tří zaklenutých místností (dnešní kavárna U Židovské brány) sloužila už v polovině 19. století jako kupecký krám, přesto je v pozemkové knize uvedeno, že dříve sloužila jako světnice. Na něj navazoval další menší krámek s výčepem kořalky a poslední místnost využívala opět Eleonora Polnaurová jako kupecký krám.

Židovská brána

V pozemkových knihách Židovského Města Třebíč se několikrát objevilo v souvislosti s domem č. p. 10 označení tzv. „Židovská brána“.[3] Prostor mezi domy č. p. 11, 12 částečně i mezi 10 a 13 byl v průběhu 19. století zaklenut a díky tomu vznikl dojem, že se do židovského ghetta vstupuje jakousi bránou. Při ničivém požáru v roce 1873 „brána“ shořela.[3] Majitelé domovního dílu „A“ nechali dům opravit a vše připravili na opětovné zaklenutí průchodu. Proto nad částí domu č. p. 10 tesaři udělali pouze polovinu krovu k hřebenu a vzniklý otvor vyzdili zedníci. Jenže majitelé domu č. p. 13 už původní dispozici neobnovili, pouze nechali spravit střechu nad svým domem.

V letech 2012 – 2014 byl dům opraven a respektuje stavební styl přelomu 19. a 20. století. Dům U Židovské brány je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR a v současné době je zde kavárna & vinárna a možnost ubytování v apartmánu.[3]

Odkazy

Reference

  1. Kraj Vysočna. Dům č. 3, Leopolda Pokorného, Židovské město v Třebíči, UNESCO, Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.
  2. Kraj Vysočina. Historie, 3, Židovské město v Třebíči, UNESCO, Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.
  3. PACOLA, Arnošt. Dům vytvářel židovskou bránu a nalévala se v něm kořalka [online]. Horácké noviny, 2013-11-28 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.

Literatura

  • JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města II. Vyd. 1. vyd. Brno: Blok, 1981. 222 s.
  • FIŠER, Rudolf. Třebíč : Osudy Židovských domů. Třebíč: FIBOX, 2005. 175 s. ISBN 80-85571-18-8.
  • Moravský zemský archiv v Brně, fond C 17 Pozemkové knihy, ič. 460
  • Moravský zemský archiv v Brně, fond C 17 Pozemkové knihy, ič. 9556
  • MZA Brno – Státní okresní archiv Třebíč, fond Archiv města Třebíč, ič. 398

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.