Důl Frenštát

Průzkumy geologického podloží v okolí Frenštátu pod Radhoštěm probíhaly především v 60. a 70. letech 20. století. Původní projekt počítal se vznikem skupinového dolu Frenštát, jehož součástí mělo být pět samostatných dolů.[1] V roce 1982 byla vyhloubena důlní jáma 4 plánovaného dolu Frenštát-západ. O rok později došlo k vyhloubení jámy 5 do hloubky 1088 metrů. V roce 1988 bylo z jámy 5 dopraveno na povrch první uhlí z hloubky 885 metrů. Na přelomu 80. a 90. let docházelo k útlumu těžby uhlí na Ostravsku, a tak byl důl Frenštát uveden v roce 1991 do konzervačního provozu. Ještě v roce 1994 došlo k dokončení hloubení jámy 4 na konečnou hloubku 903 m, avšak v té době došlo k úplnému zastavení těžebních prací. Obvodní báňský úřad v Ostravě uvedl důl do konzervačního režimu v roce 1991, ten měl trvat do roku 2003. Po roce 2003 prodloužil tento stav na neurčito.[1] Konzervační režim zahrnuje čerpání důlních vod, větrání dolu, kontrolní a inspekční činnost. Důl Frenštát nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu uhlí.[2]

Důlní pole na Frenštátsku se rozkládá na celkové ploše přibližně 63 km² a je rozděleno do dvou důlních polí, a to Frenštát-západ o rozloze přibližně 34 km² a Frenštát-východ o rozloze přes 29 km². Odhadované zásoby uhlí se pohybují na hodnotě přibližně 1,6 miliardy tun černého uhlí.[3] Těžební lokalita zahrnuje katastry obcí a měst Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Čeladná, Kozlovice, Pstruží, Rožnov pod Radhoštěm, Tichá, Bordovice, Veřovice a Lhotka na území okresů Nový Jičín, Frýdek Místek a Vsetín.[3]

V roce 2011 podalo vedení obce Trojanovice návrh na zbouraní 53 budov dolu Frenštát, které mají propadlé kolaudační rozhodnutí.[4] Stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm rozhodl o demolici budov a nevyhověl žádosti společnosti OKD o dalším využívání budov.[4] Vedení společnosti OKD podalo odvolání Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, ten však potvrdil předchozí výrok frenštátského stavebního úřadu.[4] Případ se dostal až ke Krajskému soudu v Ostravě, který demolici budov odložil.[4][5] Celým případem by se měly rovněž zabývat také živnostenský a báňský úřad, podnět k prošetření podalo úřadům sdružení Naše Beskydy.[5] Výrok stavebního úřadu ve Frenštátě o demolici budov se mimo jiné opíral také o závazné stanovisko Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která těžbu na Frenštátsku odmítá.[5] Celkové náklady na udržení dolu Frenštát představují 60 milionů korun (2016)[2]