Důl Chlebovice

Důl Chlebovice byl hlubinným černouhelným dolem, který se nachází severně od vodní nádrže Košice v okrese Frýdek-Místek, v blízkosti silnice D48 (E462), severně od obce Chlebovice.

Důl Chlebovice
Souřadnice49°40′8,58″ s. š., 18°15′36,03″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Důl Chlebovice vznikl jako součást dolu Staříč s označením Staříč III. Po sloučení dolů Paskov a Staříč v roce 1994 v rámci útlumu těžby černého uhlí na dole Paskov[p. 1] je její označení Důl Paskov, důlní závod Staříč III, lokalita Chlebovice. Od 1. ledna 2015 je součástí Důlního závodu 3, který vznikl přejmenováním původního Závodu Důl Paskov[1].

Důl Chlebovice se nachází v nejjižnější části dobývacího pole Staříč. Dobývací pole o rozloze 18,4 km2 se nacházelo na katastrálních územích obcí Chlebovice, Fryčovice a částečně Staříč a Rychaltice. Plocha závodu Chlebovice je rozdělena na dvě důlní pole označovaná jako 3. pole a 4. pole. Obě důlní pole jsou od sebe rozdělena pomyslnou V – Z linií, která je rovnoběžná s oddílovými překopy a současně prochází výdušnou jámou Chlebovice III/5. Severně od této linie je 3. pole a 4. pole jižně. Dobývací prostor 3. pole se nachází v dílčí karbonské chlebovické elevaci, kde karbonské horniny jsou v hloubce 300 až 400 m, kdežto 4. pole má karbonské horniny v hloubce 500 až 600 m. V dobývacím poli se nacházejí sloje petřkovických a hrušovských vrstev ostravského souvrství a lokálně izolovaně jaklovecké vrstvy. Sloje petřkovických vrstev jsou nebezpečné průtržemi uhlí a plynu. Průměrná dobývací mocnost slojí byla v rozmezí 1,34–1,40 m, čistá mocnost 1,10–1,20 m.[2] Důlní vody byly čerpány na důlním závodě Staříč čerpací stanici v hloubce 765 m [3].

Průzkum v chlebovické lokalitě byl zahájen v letech 1957 až 1960.[4] Výstavba dolu byla zahájená v roce 1962 a hloubení vtažné jámy Staříč III/6 bylo zahájeno v roce 1964. K hloubení bylo použito definitivního těžního stroje 2B 6021 s pomocným těžním strojem typu BM 2500/2020-2A a definitivní ocelové těžní věže[p. 2]. V blízkosti vtažné jámy byla hloubena jáma výdušná, která je bez těžního zařízení, kontrola jámy se provádí mobilním havarijním dopravním zařízením. Průměr jam je 7,5 m. Hloubka jámy Staříč III/5 byla 761 m, jámy Staříč III/6 byla 948,25 m, na konečnou hloubku byla prohloubena v roce 1985.

Údaje o dole Staříč III – Chlebovice
název druh jámy založení hloubka

[m]

 těžba vytěženo

[t]

 likvidace dobývací pole

[km2]

 poznámka
Staříč III/5 – Chlebovice výdušná listopad 1963 761 18,4
Staříč III/6 – Chlebovice vtažná červen 1963 948,25
Zdroj:[5]

Přehled nehod na dole Staříč III, lokalita Chlebovice
datum SÚ JÚ Σ příčina
6. 4. 1969 0 0 0 exploze metanu, el. zkrat v degazační stanici na povrchu
30. 12. 1976 43 2 45 Exploze po trhacích pracích
Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem

Zdroj [6]

Těžbu uhlí značně ovlivnila havárie 30. prosince 1976. V době havárie bylo v činnosti pět pracovišť s celkovým počtem 225 havířů. Těžba probíhala v porubu 084 321 ve sloji 22f o mocnosti 1,3–1,9 m s úklonem 40–30°, délka porubu asi 80 m, těženo z pole. Druhý porub 088331/2 ve sloji 22c o mocnosti 0,75–0,80 m s úklonem 20–30°, délka porubu asi 80 m , těženo z pole. Byla ražena úpadní prorážka 0888330/3 s úklonem díla 18–27°, ve sloji o proměnlivé mocnosti 0,4–1,77 m. A dvě pásové dělicí třídy 084 5320 (svrchní lávka) a 084 5327/1 (spodní lávka) ve sloji 22f. K neštěstí došlo mezi 17,07–17,08 hodiny. V 17,12 hodin bylo podáno první hlášení a bezprostředně po hlášení byla spuštěna merkaptanová havarijní signalizace na závodě 3 a následně i do oblasti důlního pole závodu 2. V kritickém období pracovalo v podzemí 225 osob. V 18,15 hodin prokazatelně vyfáralo 130 osob a v 19,15 bylo na povrchu 161 osob a pro ověření a upřesnění evidence bylo zjištěno, že 45 osob bylo pohřešovaných. Zásahu se zúčastnily jednotky HBZS v Ostravě-Radvanicích a HBZS v Orlové-Lazích. První záchranáři fárali již v 17,50 hodin. Do 22 hodiny bylo nasazeno v postižené oblasti 149 záchranářů a na povrchu připraveno dalších 71. Postupně byly překonávány zátarasy, které musely být odstraněny, překonány menší závaly a vyprošťovány oběti nehody. Poslední postižený byl vyvezen na povrch 1. ledna 1977 ve 2,15 hodin, to je po 33 hodinách od vzniku nehody.[7][8]

Odkazy

Poznámky
  1. Od roku 1999 je Důl Paskov převeden pod Důl Odra a jeho těžební činnost ukončena
  2. V tomto případě nebyla stavěna hloubicí věž ani nebyly použity hloubicí vrátky. Konstrukce těžní věže a těžní stroj byly využívány jak k hloubení jámy, tak následně k těžbě .

Reference
  1. Důlní závod 3 [online]. www.okd.cz [cit. 2016-04-28]. Dostupné online.
  2. ČERNÝ, Ivo; DOPITA, Milan. Uhelné hornictví OKR. Ostrava: [s.n.], 2003. ISBN 80-7342-016-3. Kapitola OKD, a.s., Důl Paskov, odštěpný závod, s. 271–278.
  3. DOMBROVSKÝ, Zdeněk; VILÍM, Josef, et. al. Jižní část revíru OKD. Ostrava: [s.n.], 2006. S. 38–40.
  4. Důl Staříč [online]. www.zdarbuh.cz [cit. 2016-04-28]. Dostupné online.
  5. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 197.
  6. MAKARIUS, Roman. MEMENTO. Ostrava: MONTANEX, Ostrava, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8. Kapitola Přehled nehod, s. 438–444.
  7. Dombrovský ...c.d., s120–129
  8. Makarius.... c.d., s. 361–368
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.