Döbeln

Döbeln (česky též Doblín), je velké okresní město v Německém zemském okrese Střední Sasko ve spolkové zemi Sasko. Má přibližně 23 tisíc[1] obyvatel.

Döbeln / Doblín
Döbeln
Pohled na doblínské staré město, Obermarkt a radnici

znak
Poloha
Souřadnice51°7′10″ s. š., 13°6′46″ v. d.
Nadmořská výška168 m n. m.
StátNěmecko Německo
spolková zeměSasko
Zemský okresStřední Sasko
Administrativní dělení9 městských částí, 38 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha91,7 km²
Počet obyvatel23 397 (2021)[1]
Hustota zalidnění255 obyv./km²
Etnické složeníNěmci
Správa
primátorSven Liebhauser (CDU)
Oficiální webwww.doebeln.de
Adresa obecního úřaduObermarkt 1
Telefonní předvolba03431
PSČ04720
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Geografická poloha

Döbeln leží ve Středosaské vrchovině v široké kotlině Freiberské Muldy, přibližně uprostřed trojúhelníku tvořeném saskými sídelními městy Saská Kamenice, Drážďany a Lipsko. Okolí je tvořeno údolím řeky Muldy a okolní kopcovitou krajinou. Zemské hlavní město Drážďany je vzdáleno asi 50 km, Saská Kamenice asi 40 km, Lipsko 70 km a Berlín asi 200 kilometrů.

Döbeln má dva dálniční obchvaty na spolkové dálnici A 14, Döbeln Nord a Döbeln Ost.

Sousední obce

Sousedními obcemi jsou Großweitzschen (Zemský okres Střední Sasko), Zschaitz-Ottewig (Zemský okres Střední Sasko), Lommatzsch (Zemský okres Míšeň), Nossen (Zemský okres Míšeň), města Hartha, Roßwein a Waldheim (vše Zemský okres Střední Sasko).

Historie
Döbeln kolem roku 1650

Kraj okolo Döbelnu je od 8. století osídlen Slovany, Lužickými Srby.[2] Název města pochází ze starosrbského výrazu doblin, který se odvozuje od osobního jména Dobl.[3]

Počátky německé vlády sahají do 10. století a následné osídlení přišlo v souvislosti s Liudolfovci (zvanými též Otoni či Otoni), zejména pak za panování krále Jindřicha I.

Po roce 929 bylo někdejší slovanské opevnění na Burgbergu přebudovány na německé opevnění hrad Doblín, které bylo centrem míšeňské marky. Na úpatí Burgbergu bylo sídliště, z něhož později vzniklo město Döbeln (od roku 1350 civitas). Z listiny císaře Oty II. z roku 981 lze soudit, že hrad Doblin a přilehlé země věnoval memlebenskému klášteru. Jednalo se přitom od rozlehlý kraj mezi Sapavou a Velkou Střehavou.[4] Jde zároveň o první písemnou zmínku o Doblíně (981).[5][6]

Významní rodáci

Reference
  1. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2021-08-20]
  2. Karlheinz Blaschke: Geschichte Sachsens im Mittelalter. Berlin 1991, ISBN 3-372-00076-5, str. 43ff
  3. Ernst Eichler a Hans Walther: Sachsen. Alle Städtenamen und deren Geschichte, Faber und Faber Verlag, Leipzig 2007, ISBN 978-3-86730-038-4, str. 53
  4. MGH DD Otto II. 195. Digitalizováno
  5. Překlad: "Předáváme několik hradů a osad v našem držení na slovanském území, totiž Doblin a Hwoznie, v župě daleminské (...) námi založenému a vystavěnému klášteru Memleben." Klášter existoval jen do roku 1015, majetek byl poté převeden na klášter Hersfeld na řece Fuldě. V odborné literatuře se hovoří o Hersfeldském panství nebo Hersfeldském lénu
  6. Max Kästner, Johannes Schiller: Zwischen Chemnitz und Freiberg, Ein Heimatbuch für Schule und Haus, Der Heimatboden und seine Besiedlung, Frankenberg 1928, str. 34

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.