Dórské šestiměstí

Dórské šestiměstí (řecky Δωρικὴ Ἑξάπολις nebo Δωριέων Ἑξάπολις) byl ve starověku svazek šesti měst v Dóridě v Kárii a na přilehlých ostrovech.

Řecké osady v západní Malé Asii, Dórida je modře

Šest měst

Města na Kósu a na pobřeží Malé Asie byla koloniemi Rhodu.[1] Po jeho dobytí Dóry na začátku 11. století př. n. l. došlo k jejich rozdělení do šesti nezávislých městských států, které v 8. století před naším letopočtem vytvořily Dórské šestiměstí.[2] Byla to města: Kós na ostrově stejného jména; Knidos a Halikarnassos v Kárii a také Lindos, Ialysos a Kamiros na Rhodosu. Jejich spojení se pravděpodobně uskutečnilo v 7. století př. n. l. pod vlivem Iónského spolku a jako konkurence proti němu.[3]

Historie

Členové šestiměstí měli společnou svatyni. Byl to Apollónův chrám postavený řeckými městy v regionu Triopion, poblíž města Knidos. Tam se každoročně pořádaly dórské hry, Triopia. Byly to soutěže (Agon), konané ve svatyni šestiměstí v Triopionu u Knidu na počest bohů (Poseidóna, Demétry, Persefony a Herma). Cenou pro vítěze byla bronzová trojnožka, kterou však vítěz musel zanechat v Apollónově chrámu jako dar tomuto bohu. Podle Hérodota bylo město Halikarnassos ze šestiměstí vyloučeno, protože jeho občan jménem Agasiklés, vítěz Triopie, kterému byla udělena cena, ji nedaroval chrámu jako obvykle, ale vzal si ji domů a zavěsil na zeď.

Skutečným důvodem pro vyloučení Halikarnassu může být to, že kárský a především iónský vliv v tomto městě byl příliš velký a byl z dlouhodobého hlediska neslučitelný s dórským spolkem, který byl založen na kmenové příslušnosti.

Spojení zbývajících pěti měst se pak nazývá Dórské pětiměstí.[4] Jeho úpadek začal po zemětřesení v roce 226 př. n. l. a zaniklo pod římskou nadvládou od roku 164 před Kristem.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dorische Hexapolis na německé Wikipedii, Doric Hexapolis na anglické Wikipedii, Esapoli dorica na italské Wikipedii, Hexapole dorienne na francouzské Wikipedii a Гексаполис na ruské Wikipedii.

  1. Rhodus // Реальный словарь классических древностей / авт.-сост. Ф. Любкер ; Под редакцией членов Общества классической филологии и педагогики Ф. Гельбке, Л. Георгиевского, Ф. Зелинского, В. Канского, М. Куторги и П. Никитина. — СПб., 1885. — С. 1156—1157.
  2. Родос // Пустырник — Румчерод. — М. : Большая российская энциклопедия, 2015. — С. 587. — (Большая российская энциклопедия : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов ; 2004—2017, т. 28). — ISBN 978-5-85270-365-1.
  3. Колобова, Ксения Михайловна. Из истории раннегреческого общества : (о. Родос IX-VII вв. до н.э.) / Ленингр. гос. ордена Ленина ун-т им. А. А. Жданова. — Л.: Изд-во Ленингр. гос. ун-та, 1951. — С. 217. — 340 с.
  4. Herodotos, Historie, I, 144

Literatura
  • Dietrich Berges, Numan Tuna: Kult-, Wettkampf- und politische Versammlungsstätte. Das Triopion – Bundesheiligtum der dorischen Pentapolis. Ve: Antike Welt 32/2 (2001), S. 155–166.
  • Dietrich Berges: Knidos und das Bundesheiligtum der dorischen Hexapolis. Ve: Nürnberger Blätter zur Archäologie 12 (1995/96), S. 103–120.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.