Dórský modus

V antickém Řecku byla pojmem dórský modus označována sestupná posloupnost tónů tvořená dvěma dórskými tetrachordy (posloupnost čtyř tónů s intervaly 2-2-1) oddělenými celým tónem. Výsledek je totožný s modem, který je dnes označován jako frygický.

Počínaje evropským středověkem je pojmem dórský modus označován modus durové stupnice popsaný v úvodním odstavci. O něm pojednává celý zbytek tohoto článku.

Dórský modus vznikne z durové stupnice jejím zahráním od druhého stupně, například v případě C dur je základním tónem dórského modu D a znění dórského modu: d-e-f-g-a-h-c.

Jedná se o mollový modus (s malou tercií), který je charakteristický „tvrdou“ velkou sextou, kterou se liší od běžné mollové stupnice.

Nejbližším tvrdším modem je mixolydický modus, který se od dórského liší velkou tercií. Nejbližším měkčím modem je aiolský modus, který se od dórského liší malou sextou.

Následující tabulka obsahuje složení dórského modu pro jednotlivé tóniny.

Pro dórský modus je charakteristický mollový kvintakord, ze septakordů pak malý mollový septakord. Od moderních mollových tónin se nejnápadněji odlišuje durovým akordem na subdominantě. Kompletní tónový materiál modu je vyjádřen sedmizvukem (tercdecimovým akordem) ${\displaystyle Xmi^{13}\,\!}$ (X je základní tón dórského modu).

Následující tabulka obsahuje charakteristické akordy dórského modu v tónině C dur.

Typ akordu	Značka (C dur)
Kvintakord	${\displaystyle Dmi\,\!}$
Septakord	${\displaystyle Dmi^{7}\,\!}$
Nonový akord	${\displaystyle Dmi^{9}\,\!}$
Undecimový akord	${\displaystyle Dmi^{11}\,\!}$
Tercdecimový akord	${\displaystyle Dmi^{13}\,\!}$

Použitelné jsou i další akordy, které vzniknou vynecháním některých intervalů v ${\displaystyle Dmi^{13}\,\!}$, například:

• ${\displaystyle Dmi^{6},Dmi^{add9},Dmi^{7add11}\,\!}$

• Modus
• Tónika
• Aiolský modus
• Mixolydický modus
• Mollová stupnice
• Durová stupnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dórský modus na Wikimedia Commons
• Kytarové prstoklady dórského modu