Dívčí Hrad (zámek)

Zámek Dívčí Hrad (také Děvice nebo Maiburg) je opevněný renesanční zámek postavený na ostrohu nad říčkou Osoblaha ve stejnojmenné obci v okrese Bruntál. Stavba byla zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1] Součástí kulturní památky Dívčí Hrad jsou zámek, park, bývalá konírna, sýpka, vestavba mezi konírnou a sýpkou, kašna, kamenný most, hradba se třemi baštami a torzo ohradní zdi.

Zámek Dívčí Hrad
Zámek Dívčí Hrad (2009)
Základní informace
Slohrenesanční architektura
Poloha
AdresaDívčí Hrad, Česko Česko
Souřadnice50°14′44,59″ s. š., 17°38′6,72″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky46999/8-57 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemní zmínka o gotickém hradu je poprvé uvedena v roce 1267. Hrad Maiburg postavili leníci olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, jehož manové v 13. století měli v držení panství Dívčí Hrad. Hrad byl postupně v držení několika majitelů. V roce 1474 byl dobyt vojsky Matyáše Korvína a pobořen. Po vystřídání několika majitelů byl opět v roce 1571 ve vlastnictví olomouckého biskupa. Pustý hrad byl opravován, v roce 1580 už byl osídlen. V letech 1591–1593 byl na místě zbořeného hradu postaven renesanční zámek Janem Sedlnickým z Choltic. Za aktivní podporu stavovského povstání bylo panství Sedlnickým z Choltic v roce 1622 zkonfiskováno a darováno arciknížeti Karlovi, velmistru řádu německých rytířů. Po jeho smrti připadl řádu německých rytířů. Od roku 1768 do 1945 byl zámek v držení řádu johanitů (později nazýváni maltézští rytíři), kteří v něm zřídili komendu. V roce 1837 byl zámek novogoticky upravován. V závěru druhé světové války v roce 1945 byl zámek těžce poškozen dělostřeleckou palbou. Po provizorní opravě v roce 1953 se stal majitelem ONV v Krnově a od roku 1962 národní podnik Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava. V letech 1962–1969 byl dívčehradský zámek rekonstruován.[2][3][4][5] V roce 2017 zámek získal spolek Highlander Heritage, z. s.[6]

Proměny

Hrad byl postaven na nízkém ostrohu nad řekou Osoblahou obklopený přirozeným vodním příkopem a valem, na západní straně dalším vodním příkopem. Zbytky vodních příkopů na jižní i západní straně jsou ještě viditelné. V letech 1591–1593 přestavba připomínala zmenšeninu severoitalských kastelů s nárožními věžemi a dvěma pásy hradeb.[4][2]

Popis

Zámek

Renesanční jednopatrová budova se čtyřmi okrouhlými nárožními věžemi na čtvercovém půdorysu je obklopena zbytky pevnostního systému. Hladké fasády členěné profilovanou kamennou kordonovou římsou a hladkou hlavní římsou. Hlavní fasáda je vertikálně členěna šesti okenními osami, v přízemí jsou bez šambrán, v patře mají kamenné ostění a jednoduchou rovnou nadokenní římsu. Nad dvěma středními patrovými okny jsou malá oválná okénka. V ose fasády je hlavní kamenný portál s reliefní výzdobou, rámován kanelovanými polosloupy. Půlkruhové ostění portálu je rámováno archivoltou s reliéfními hlavičkami chlapců s okružím, držící v ústech listovou rozvilinu. Na římse čtyři štítonoši nesou dvě okrajové čtvercové kartuše. Jižní fasáda je obdobně dělená, má pět nepravidelně rozmístěných okenních os. Na jedné straně přístavba u něj portálek. Ostatní fasády hladké členěné okenními osami a římsou. Nárožní věže jsou vysoké až do úrovně hřebenu střechy. Jsou v přízemí a v patře prolomeny třemi okny, nad nimi kruhová střílnová okna. Věže jsou ukončeny cimbuřím. Budova je zakončena strmou valbovou střechou nahoře rovnou.

Hlavním portálem se vstupuje do široké haly s valenou klenbou se čtyřmi páry výsečí a s řadou středních polí. Výseče a pole jsou rámována štukovými hřebínky. Na halu navazuje čtvercová místnost o dvou klenebních osách obdobného řešení. Místnost s halou tvoří osu budovy, na kterou po stranách navazují menší obytné klenuté místnosti. V jihozápadní části budovy je klenuté schodiště, které vede do prvního patra. Dispozice patra je stejná jako v přízemí, místnosti mají plochý strop, některé trámový. Vnitřní vybavení je novodobé částečně novogotické a novorenesanční. Místnosti ve věžích jsou plochostropé.

Zámek obklopuje zbytek příkopu, k hlavnímu vchodu vede stoupající kamenný most. Na severní straně zbytek hradby z lomového kamene a třemi půlkruhovými baštami obklopuje nádvoří. Jižní a východní jsou spojené hospodářské budovy podepřeny dvěma opěrnými pilíři. V jižním křídle je průjezd s bosovaným portálem. K průjezdu vede přes vnější příkop kamenný most s valenou klenbou, která je uzavřená dveřmi.[7]

Park

Zámecký park má rozlohu 1,8 ha a je rozložen v intravilánu obce na mírném návrší. Od budovy je oddělen vodním příkopem. V jižní části parku je menší sad. Část parku je ohraničena rozpadající se kamennou zdí. Park je zanedbán.[8] V parku jsou dvě mísovité kruhové nádrže na vodu. Hloubka je asi 40 cm, obvod pískovcové nádrže je 33 m.

Bývalá konírna

Budova bývalé konírny je na východní straně nádvoří. Je to zděná omítaná patrová stavba na půdorysu obdélníku zakončená sedlovou střechou. V hladké fasádě je v patře deset okenních os, okna novodobá. Levé nároží je podepřeno opěrákem a na levé straně je atika v podobě cimbuří. Do budovy bylo prolomeno pět vstupních otvorů, které mají novodobé dvoukřídlé dveře. Vstup do patra vede venkovním schodištěm. Interiér uzpůsoben pro skladování, stropy jsou ploché. Mezi konírnou a sýpkou je postavená novodobá kotelna.[9]

Sýpka

Sýpka se nachází na jižní straně nádvoří. Je to třípatrová zděná omítaná stavba na půdorysu obdélníku zakončena valbovou střechou. V přízemí je veden průjezd s půlkruhovým segmentovým záklenkem a valenou klenbu se dvěma páry výsečí. Dále je prolomen vchod s novodobými dveřmi nadstřešen plechovou stříškou. V nádvorní fasádě jsou souměrně nad sebou umístěná okna v přízemí pět, v prvním patře šest a v druhém patře sedm. Ve venkovní fasádě je v přízemí čtyři oken, v prvním patře pět a ve druhém patře šest oken. Stropy jsou trámové.[10]

Bašty

Na severní, západní a částečně jižní straně je zbytek hradeb z lomového kamene, které obklopují zámek. V hradbách západní strany jsou tři půlkruhové bašty za smíšeného zdiva.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-21]. Identifikátor záznamu 159541 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Zámek Dívčí Hrad (Maidburg). www.jeseniky.net [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
  3. Renesanční zámek Dívčí Hrad. Obec Bohušov [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
  4. KOL. Hrady a zámky na Moravě. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987. 239 s. S. 53.
  5. PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: LIBRI, 1996. 439 s. Dostupné online. ISBN 80-85983-08-7, ISBN 978-80-85983-08-1. OCLC 37253086
  6. KUBA, František. Zámek Dívčí hrad se poprvé otevře lidem. Moravskoslezský deník. 2019-09-11. Dostupné online [cit. 2020-01-21].
  7. Evidenční list: zmek strana 1 až 6. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
  8. Evidenční list: strana 6 a 7 Zámecký park. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
  9. Evidenční list: strana 9 a 10. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
  10. Evidenční list: strana 11 a 12. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.